Jen málokterá československá pevnost ukazuje důsledky Mnichovské dohody tak názorně jako pěchotní srub T-S 20 Pláň nad Chlívci. Zatímco sousední objekt T-S 19 Turov zůstal po záboru Sudet na československé straně, T-S 20 připadl Německu. V prostoru budoucí hranice dokonce vznikla improvizovaná dřevěná celnice.
Dnes je v předválečném bunkru muzeum, které provozuje Spolek vojenské historie T-S 20 Pláň. Návštěva spojuje technickou památku s příběhem obrany republiky, mobilizace v roce 1938 a lidí, kteří se později zapojili do domácího i zahraničního odboje.
Součást obrany Jestřebích hor
Srub vznikl jako klíčový prvek takzvaného chlíveckého uzávěru na úpatí Jestřebích hor. Spolu s T-S 19, lehkými objekty lidově označovanými jako řopíky a protitankovým příkopem měl uzavřít důležitou komunikaci v prostoru mezi Teplicemi nad Metují, Stárkovem a Červeným Kostelcem.
Stavba probíhala na jaře 1938. Firma Ing. Josefa Filipa srub vybetonovala během několika dnů, od 25. do 30. dubna. Do masivní konstrukce se spotřebovalo 1 657 kubíků železobetonu a náklady dosáhly 1 070 000 korun československých. Podle regionálního popisu šlo o největší objekt úseku mezi Hronovem a Červeným Kostelcem.
Plánovanou hlavní výzbroj tvořily na obou stranách protitankový kanón ráže 4,7 centimetru a dvojče těžkých kulometů ZB 37. V době mobilizace byl objekt z větší části dokončen, fungovala část elektroinstalace, vodoinstalace i vzduchotechniky a byly instalovány obě zbraně L1. Pancéřové zvony, které měly patřit k výrazným prvkům pevnosti, však osazeny nebyly.
Co změnil podzim roku 1938
Plánovaná osádka čítala 43 mužů z 2. roty Hraničářského pluku 17. Dalších šest vojáků mělo působit jako dělostřelečtí pozorovatelé. Velitelem dvojice srubů T-S 20 a T-S 19 byl poručík pěchoty Vilém Kozák.
Opevnění ale nakonec neprošlo bojovou zkouškou, pro kterou vznikalo. Po podpisu Mnichovské dohody musela československá armáda pohraniční území opustit. T-S 20 se stal jediným objektem tohoto úseku ŽSV V, který se ocitl na německém území. Tato neobvyklá poloha dává návštěvě další rozměr: nejde jen o prohlídku bunkru, ale také o připomínku rychlé změny hranic a opuštění pracně budované obranné linie.
Srub se dochoval poměrně dobře, i když z něj byly později vytrženy některé střílny pro zbraně L1 a M. Správci se snaží část objektu postupně přibližovat původnímu stavu a v dochovaných prostorách vytvářejí muzeum.
Od legionářů k výsadku SILVER A
Expozice nepředstavuje pouze beton, ocel a vojenské plány. Zaměřuje se také na československé legionáře v Itálii, události roku 1938 na Broumovsku, domácí odboj a radistu výsadku SILVER A Jiřího Potůčka. Právě propojení technického díla s konkrétními osudy pomáhá pochopit, že opevnění nebylo izolovaným stavebním projektem, ale součástí dramatických dějin první republiky a okupace.
Doplňkově se v souvislosti s muzeem připomínají také poválečné dějiny československého letectva a výsadkového vojska nebo osobnosti spojené s vojenskými dějinami. Rozsah aktuální expozice se může v čase měnit, hlavní téma však zůstává stejné: jak se Československo připravovalo na obranu a co následovalo po jeho politickém i vojenském oslabení.
Výlet po stopách opevnění
T-S 20 Pláň najdete na zelené turistické stezce přibližně sto metrů od silnice z Chlívců směrem na Červený Kostelec. Chlívce jsou částí města Stárkov v okrese Náchod. K bunkru lze přijet od Červeného Kostelce ve směru na Stárkov a Rokytník; vhodnější bývá ponechat auto u lehkých objektů níže u silnice a pokračovat pěšky.
Návštěvu lze pojmout jako kratší výpravu po linii opevnění. Začít můžete u řopíků a poté pokračovat ke srubu, případně trasu spojit s hledáním nedalekého T-S 19 Turov. Běžný návštěvní režim bývá uváděn od jara do podzimu, zpravidla o posledním víkendu v měsíci. V letní sezoně se mohou konat i další prohlídky, aktuální termín je proto dobré před cestou ověřit u provozovatele na telefonu 731 971 482 nebo e-mailem na ts20plan@seznam.cz.
Pro školy a skupiny lze podle dostupných informací domluvit individuální návštěvu. K místu se váže také akce Boj o Chlívce, která je avizována na 26. září 2026. T-S 20 Pláň tak není jen dochovaným vojenským objektem, ale i živým místem, kde se regionální historie stále připomíná v krajině, expozicích a práci dobrovolníků.