Nejvýraznější památkou Rtyně v Podkrkonoší je dřevěná zvonice, která u kostela sv. Jana Křtitele stojí už více než čtyři století. Dendrochronologické zkoušky její vznik zařadily do let 1592 až 1594. Polygonální stavba má celodřevěnou konstrukci, trámy spojované dřevěnými hřeby a neobvyklé řešení, kterému se říká plovoucí čep. Díky němu se může zvonice při nepříznivém počasí mírně pohybovat, aniž by ztratila stabilitu.
Stavba bývá označována jako zvonice rtyňského typu. Podle městského muzea se v Česku ani v Evropě nepodařilo najít jinou se stejným tvarem a konstrukcí. Opatrnější a přesnější je tedy mluvit o mimořádně unikátní památce, nikoli bez dalšího ověření o nejstarší dřevěné zvonici v Evropě.
Ve zvonovém patře se nacházejí tři zvony. Nejstarší pochází z roku 1471, další dva byly odlity v letech 1545 a 1644. Zvonice prošla v letech 2014 až 2019 rozsáhlou obnovou, při níž se opravila konstrukce, vyměnily poškozené části dřeva a obnovila šindelová střecha. Prohlídky se konají v návaznosti na provoz městského muzea, proto je dobré ověřit aktuální režim předem.
Muzeum vypráví o uhlí i selském povstání
Historii města pomůže zasadit do souvislostí městské muzeum v bývalé rychetské konírně. Sídlí zde od roku 1975, kdy vzniklo při příležitosti dvoustého výročí selského povstání z roku 1775. Muzejní tradice je však starší a sahá do roku 1936.
Jedna z hlavních expozic připomíná hornictví v Jestřebích horách. Zachycuje vývoj těžby uhlí a rud od roku 1590 až do ukončení dolování v roce 1990. Návštěvník tu uvidí hornické uniformy, nástroje, minerály, důlní mapy, měřičské pomůcky i vývojovou řadu důlních lamp. Pozornost si zaslouží také historické hornické prapory, jejichž vystavení se v poslední době modernizovalo.
Druhou výraznou vrstvu představuje povstání poddaných a osobnost Antonína Nývlta–Rychetského, rtyňského rychtáře a jednoho z vůdců selského guberna. Událost připomíná také socha Rebela před muzeem. Nedaleko stojí roubená chalupa čp. 53 s obytnou částí a dýmnou jizbou datovanou do roku 1547. Muzeum ji označuje za nejstarší dochovanou venkovskou stavbu svého druhu v Čechách; tento superlativ je vhodné chápat jako muzejní charakteristiku.
Po stopách dolování do Jestřebích hor
Nejlepší způsob, jak si hornickou minulost představit přímo v krajině, nabízí přibližně dvanáct kilometrů dlouhá naučná stezka po hornických památkách Jestřebích hor. Okruh začíná i končí u muzea, má převýšení kolem 230 metrů a vede po značených trasách a lesními úseky. Informační tabule upozorňují na místa, kde po staletí vznikaly štoly, šachty, propadliny a haldy hlušiny.
Stezka je vhodná pro pěší, kteří chtějí spojit pohyb s poznáváním. Pevná obuv se hodí zejména v lesních pasážích. Výlet lze podle chuti prodloužit k dřevěné vyhlídkové věži na jižním okraji města. Osm metrů vysoká stavba nabízí pohled na Rtyni, Úpici, Krkonoše, Jestřebí hory i kostel se zvonicí.
Od bunkrů u Odolova až na Žaltman
Rtyně může být také nástupním místem pro delší výpravu do Jestřebích hor. Přes Odolov se dá pokračovat k nejvyššímu vrcholu pohoří, Žaltmanu, který dosahuje 739 metrů. Zdejší rozhledna je podle regionálního turistického svazku celoročně volně přístupná. Trasy vedou také z Malých Svatoňovic nebo Radvanic.
Odolov spojuje dvě výrazné kapitoly zdejší krajiny. Téměř čtyři století se tu těžilo černé uhlí a zároveň se zde dochovaly objekty československého předválečného opevnění. Pěchotní srub T-S 27 Nad vesnicí je v některých termínech zpřístupněn s historickou expozicí, poblíž se nachází také srub T-S 28 a několik řopíků. Interiéry nejsou otevřené trvale, takže konkrétní návštěvu je nutné plánovat podle programu provozovatele.
Dalším cílem v širším okolí je hrad Vízmburk na ostrohu nad Úpou v katastru Havlovic. Raně gotický hrad po husitských válkách zanikl pod nánosy lesa a znovu byl odhalen archeologickým výzkumem ve druhé polovině 20. století. Z Rtyně se k němu lze vydat pěšky nebo na kole v rámci tras propojujících Havlovice, Odolov, Jívku, Malé Svatoňovice a Úpici.
Tip pro návštěvu
Rtyně se hodí na kratší kulturní výlet i jako základna pro celý den v kopcích. K památkám v centru lze přidat kapličku z roku 1679 nad městem, odkud se otevírá pohled na rtyňsko-svatoňovickou kotlinu. Novější ovocná alej v původní Zádušní ulici navazuje na historický sad a naučnou stezku v Lipkách; doplňují ji informační a interaktivní panely.
Městské muzeum a turistické informační centrum najdete v ulici Pod Rychtou, respektive na adrese Kostelecká 141. Otevírací doba, ceny i možnost prohlídky zvonice se mohou měnit podle sezony a aktuálních oprav, proto je před cestou vhodné ověřit informace přímo u muzea. Rtyně tak nabízí výlet, v němž se během jediného dne potká raně novověká památka, příběh poddaných, zaniklé doly i krajina Jestřebích hor.