Co všechno ovlivňuje místo, kterému říkáme domov? Nejde jen o velikost bytu nebo jeho cenu. Bydlení souvisí s podobou ulic, dostupností služeb, sousedskými vztahy i s tím, kdo má ve městě možnost zůstat. Právě těmto otázkám věnuje jubilejní 15. ročník mezinárodního festivalu Film a architektura, jehož letošním tématem je Byt, či nebyt?
Festival proběhne od středy 30. září do pondělí 5. října 2026. Program se uskuteční v Praze, Brně a dalších městech, přičemž v hlavním městě se některé projekce odehrají také v Edison Filmhubu. Nejde přitom o klasickou přehlídku filmů, které by architekturu ukazovaly jen jako působivé stavby. Dokumentární a esejistické snímky se zajímají o lidi, kteří v těchto stavbách žijí, pracují nebo o ně vedou spory.
Bydlení mezi komunitou a developerským tlakem
Dramaturgie se dotýká dostupného i kolektivního bydlení, proměn veřejného prostoru, gentrifikace a změn urbánního prostředí. Nabízí tak pohled na téma, které je v českých městech stále naléhavější. Film může ukázat, že za novou výstavbou nestojí pouze modernizace čtvrti, ale také otázka, komu bude město sloužit a kdo si v něm bude moci dovolit žít.
Konkrétní příklad přináší snímek Vtáčnik. Sleduje dopad rozsáhlého developerského projektu na obyvatele a přírodu na okraji Bratislavy. Konflikt mezi investicí, místní komunitou a krajinou je díky tomu možné vnímat nejen jako urbanistický problém, ale také jako příběh lidí, jejichž každodenní prostředí se mění přímo před očima.
Jiný typ soužití představuje dokument Power in Our Hands. Jeho dějištěm je amsterodamský komplex Tetterode, kde komunita umělců už více než čtyři desetiletí žije a pracuje v bývalé slévárně přeměněné na obytné ateliéry. Film otevírá otázku, zda mohou podobná místa zůstat živými komunitami i ve chvíli, kdy na ně začnou tlačit komerční zájmy.
Architektura jako osobní zkušenost
Festival se neomezuje na velké urbanistické vize. Snímek Jiskrovka představuje architektku Helenu Jiskrovou, její cestu ze Školky SIAL do Nizozemska i zkušenost s odlišnými architektonickými kulturami. Takový pohled připomíná, že architektura nevzniká ve vzduchoprázdnu. Ovlivňují ji vzdělání, společenské prostředí, pracovní podmínky i schopnost prosadit vlastní představu o prostoru.
V programu Edison Filmhubu se objevují také filmy Universal Language a Ada – My Mother the Architect. Jednotlivé projekce mohou doprovodit režiséři, producenti, architekti nebo filmoví kritici. Po zhlédnutí tak nemusí zůstat jen u osobního dojmu, ale může následovat debata o tom, jak se filmové obrazy vztahují ke skutečným městům a jejich obyvatelům.
Edison Filmhub: kino v bývalé trafostanici
Samotné místo projekcí dobře zapadá do festivalového zaměření. Edison Filmhub sídlí v budově bývalé trafostanice, která prošla proměnou na kino. Návštěva tak může být zajímavá nejen kvůli programu, ale i jako příklad nového využití architektonicky významné stavby. Místo v Jeruzalémské ulici ukazuje, že městské budovy nemusí po ztrátě původní funkce zmizet nebo zůstat prázdné.
Edison Filmhub najdete na adrese Jeruzalémská 1321/2 v Praze 1. Nachází se v dosahu historického centra, takže lze filmový večer spojit s procházkou po Novém Městě a okolí. Kino uvádí vstupenky online i na pokladně; konkrétní ceny, časy a jazykové verze je vhodné před návštěvou ověřit u vybraného filmu v aktuálním programu.
Filmy jako začátek rozhovoru
Film a architektura je tematicky propojený s paralelně probíhajícím Dnem architektury, jehož pražská část uvádí filmové projekce ve stejném termínu. Edison Filmhub je jedním z pražských míst, nikoli jediným centrem festivalu, kterým je podle pořadatelů Kino Světozor.
Pro návštěvníka, který chce poznávat současné Česko i širší evropský kontext, představuje přehlídka možnost sledovat, jak se podobné otázky liší v Bratislavě, Amsterdamu nebo dalších městech. Dostupné bydlení, proměna čtvrtí a ochrana komunit nejsou abstraktní témata z odborných debat. Odehrávají se v ulicích, domech a sousedstvích, která utvářejí každodenní život. Právě proto může být návštěva festivalu v Edison Filmhubu zajímavým způsobem, jak se na město podívat jinak než při běžné procházce.