Od hradeb k městské promenádě
Vrchlického sady leží v samém středu Prahy, mezi ulicemi Opletalova, Wilsonova, Bolzanova a Washingtonova. Přímo navazují na hlavní nádraží a pro mnoho lidí představují první veřejný prostor, do kterého vstoupí po příjezdu do metropole. Park má přibližně 6,1 hektaru a jeho dnešní podoba je výsledkem více než stoletého vývoje.
Vznikal postupně ve druhé polovině 19. století, podle údajů Prahy 1 v letech 1876 až 1890, po odstranění novoměstských hradeb. V okolí nově vybudovaného nádraží císaře Františka Josefa I. tehdy vznikl Velký park, později označovaný jako Městský velký park. V roce 1884 jej rozšířil a upravil zahradní architekt František Josef Thomayer.
Tehdejší park měl výrazně reprezentativní charakter. Lidé sem přicházeli na procházky a promenády mezi květinovými partery, jezírkem, umělým vodopádem a romanticky naaranžovanými skalními partiemi. Rozkládal se mnohem dál než dnešní sady, od horní části Václavského náměstí až k Senovážnému náměstí. Roku 1913, rok po úmrtí básníka Jaroslava Vrchlického, získal své současné jméno.
Pomníky, pavilon a literární stopa
Historickou atmosféru dnes připomínají především jednotlivé památky. V parku stojí pomník amerického prezidenta Woodrowa Wilsona. Původní dílo bylo odhaleno v roce 1928, za nacistické okupace v prosinci 1941 odstraněno a současná socha se na místo vrátila při slavnostním odhalení v říjnu 2011.
V roce 1916 byl do velkého květinového obrazce ve tvaru městského znaku umístěn také pomník přírodovědce Jana Svatopluka Presla. Na okraji sadů u Bolzanovy ulice pak stojí rondokubistický pavilon z 20. let 20. století, jehož autorem je architekt Pavel Janák. Jde o nenápadnou, ale architektonicky cennou připomínku proměn Prahy po vzniku republiky.
Vrchlického sady mají také pozoruhodnou literární minulost. V německy psané pražské literatuře se objevovaly jako Stadtpark a souvisejí s tvorbou autorů, jako byli Egon Erwin Kisch, Franz Werfel, Max Brod nebo Hermann Grab. Park tak není jen zelenou plochou u nádraží, ale i místem, které zachycuje mnohonárodní kulturní historii hlavního města.
Nové hřiště pro malé návštěvníky
Nejvýraznější současnou novinkou je kompletní obnova dětského hřiště, dokončená v listopadu 2025. Před rekonstrukcí bylo dlouhodobě velmi vytížené a využívaly je také děti z pražských škol a školek. Staré dopadové plochy byly opotřebované a lanová dráha vyžadovala opakované opravy.
Obnova přinesla nové herní prvky, bezpečnější povrchy z EPDM, opravenou lanovou dráhu i nástupní plošinu. Přibyly interaktivní tabule, venkovní hra Člověče, nezlob se, kruhová lavička s opěrkou a dřevěné prvky k sezení. Hřiště je rozdělené podle věku: horní část cílí na menší děti, zatímco lanová dráha a další vybavení zabaví i starší návštěvníky.
Původní strom musel být poškozený větrem odstranit, nová výsadba proto má postupně vrátit alespoň část přirozeného stínu. Hřiště je oplocené a podle informací Prahy 1 má sezonní provozní režim, pítka i toaletu. Samotné sady však zůstávají volně přístupné po celý rok.
Park mezi nádražím a budoucností
Vrchlického sady dnes fungují především jako průchozí prostor mezi hlavním nádražím, Václavským náměstím a dalšími místy v centru. Proměnily je výstavba Severojižní magistrály, metra, komunikací, parkovišť a nové odbavovací haly hlavního nádraží, budované v letech 1972 až 1977. Z původní promenády se tak stal park sevřený dopravou, který je praktický, ale ne vždy klidný.
Na některých cestách je navíc podélný sklon až 13 procent a povrchy nejsou všude ideální pro vozíčkáře. Bezbariérové zázemí je proto vhodné hledat spíše v budově hlavního nádraží. Pro krátkou zastávku, průchod městem, návštěvu hřiště nebo prohlídku pomníků jsou však sady dobře dostupné.
Jejich velká proměna se připravuje v rámci projektu Nový Hlavák. Vítězný návrh studia Henning Larsen Architects počítá s lepším propojením parku, odbavovací haly, Fantovy budovy a budoucí tramvajové trati. Má přibýt zeleň, vodní prvky, kavárny i kvalitnější pěší a cyklistické vazby. Nejde ale o současný stav: podle harmonogramu se realizace předpokládá nejdříve od roku 2030. Do té doby zůstávají Vrchlického sady místem, kde se potkává historie městských promenád s každodenním ruchem moderní Prahy.