Černolické skály, známé také jako Čertovy skály, patří k nejvýraznějším přírodním místům nad obcí Černolice v okrese Praha-západ. Skalní masiv není zajímavý jen svým vzhledem. Nabízí také výhledy do okolní krajiny a připomíná počátky organizovaného horolezectví v Čechách. Pro výletníky je působivým cílem nedaleko Prahy, pro lezce pak tradičním cvičným terénem.
Skály staré stovky milionů let
Základem chráněného území jsou řevnické křemence ordovického stáří. Tyto pevné horniny vytvořily výraznou skalní zeď, kterou příčné tektonické linie rozčlenily do tří větších a řady menších skalek. Právě členitost masivu dává Černolickým skalám jejich charakteristický vzhled a vytvořila podmínky pro vznik lezeckých cest.
Přírodní památka má rozlohu 2,2557 hektaru a poprvé byla vyhlášena 20. prosince 2002. Předmětem ochrany je především cenný geomorfologický útvar, nikoli pouze jednotlivé skály. Návštěva tak může být zajímavá i pro ty, kteří se o horolezectví nezajímají: při pohledu na skalní stěny je dobře patrné, jak geologická stavba ovlivnila podobu zdejší krajiny.
Jedna z kolébek českého lezení
Černolické skály patří k nejstarším horolezeckým terénům v Čechách. Jejich využívání se nejpozději kolem let 1904–1905 spojovalo s výcvikem a postupně se z nich stal vyhledávaný cvičný prostor. Po první světové válce jejich význam ještě vzrostl a tradice lezení zde pokračuje dodnes.
Lezci rozlišují pět hlavních skalních útvarů: Kuličku, Malou skálu, Dvojitou věž, Střední věž a Severovýchodní věž. Název jednotlivých částí napovídá, že nejde o jednolitý blok, ale o pestrý soubor věží, stěn a skalních partií. Oblast využívají také horolezecké školy pro první výcvik. Díky jižní orientaci bývají svahy za slunečných dnů příjemně vyhřáté a lokalita je oblíbená zejména na podzim, v zimě a na jaře.
Označení Černolických skal za úplně první horolezecké skály v Čechách by však bylo příliš zjednodušující. Jisté je, že patří mezi nejstarší a jejich historie sahá k počátku 20. století. Starší horolezecké výstupy jsou doloženy i z jiných oblastí, například z Českého Švýcarska.
Výhledy pro lezce i nelezce
Na skalní masiv není nutné pohlížet jen jako na sportovní areál. Z vrcholových partií a cest v okolí se otevírají pohledy na krajinu kolem Černolic i do širšího okolí Prahy a Brd. Konkrétní rozsah výhledů se může měnit podle roční doby, vzrostlé vegetace a místa, odkud se návštěvník dívá.
Výlet ke skalám ocení ti, kdo hledají kratší pobyt v přírodě s výrazným cílem. Samotné okolí působí jinak než běžná lesní cesta: skály se objevují mezi stromy jako nečekaná přírodní dominanta a jejich struktura vynikne z různých úhlů. Skalnatý a místy nerovný terén ale vyžaduje pevnou obuv a opatrnost, zejména v blízkosti hran a sestupů.
Čert v názvu je součástí pověsti
Lidové pojmenování Čertovy skály doprovází pověst, která spojuje zdejší masiv s čertem, kohoutem a dvojicí světců. Jde o místní vyprávění, nikoli o historicky doloženou událost. Podobné příběhy však ke skalním útvarům přirozeně patří a pomáhají vysvětlit, proč se v názvech mnoha výrazných míst objevují čerti, obři nebo zkamenělé postavy.
Jak se chovat v chráněném území
Černolické skály jsou volně přístupné jako přírodní území nad obcí, zároveň však zůstávají aktivní lezeckou oblastí. Před lezením je důležité ověřit aktuální pravidla ochrany přírody, případná povolení a podmínky Českého horolezeckého svazu. Režim se může měnit podle ochrany přírody nebo sezónních potřeb.
Návštěvníci by měli respektovat skalní prostředí, nepoškozovat horniny ani vegetaci, nerozdělávat oheň a nerušit lezce. Ohleduplný přístup je zde důležitý dvojnásob: chráněné území má rozlohu jen něco přes dva hektary, ale soustřeďuje mimořádně cenný geologický útvar, výletní cíl i kus historie českého horolezectví.