Jen málokterý dům v Českém Dubu prošel tolika proměnami jako nárožní objekt čp. 20/I u někdejší Liberecké brány. Jeho historie sahá nejméně do roku 1527, výraznou kapitolu mu však vtiskl hostinský Václav Havel. Ten dům v roce 1865 získal a otevřel v něm hostinec U Havlů. Z podniku se postupně stalo jedno z důležitých center českého společenského a kulturního života v Podještědí.
Od hostince U Havlů k České besedě
Spolek Česká beseda vznikl v Liberci roku 1865. O čtyři roky později byla v Českém Dubu založena jeho samostatná sekce a právě dům U Havlů se stal jejím sídlem. Název Česká beseda se brzy vžil i pro samotný objekt, v němž fungovala spolková knihovna, besední místnost a společenský sál.
V době národního obrození nešlo jen o zábavu. Česká beseda zastřešovala přednášky, hudební vystoupení, taneční zábavy, výstavy, turistické výlety i dobročinné akademie. Významné místo mělo ochotnické divadlo, pěvecké a tělovýchovné aktivity. Právě tělovýchovný odbor se stal předchůdcem českodubského Sokola, který se v budově usídlil po svém obnovení v roce 1888. Kvůli němu byla zadní část domu rozšířena o tělocvičnu.
S místem je spojen také Václav Havel, který se zde 1. prosince 1886 narodil. Pozdější řídící učitel a zakladatel Podještědského muzea vyrůstal v prostředí, kde se přirozeně potkávali hosté, spolkoví činovníci, umělci i místní obyvatelé. Do příběhu domu se zapisuje rovněž cestovatel Enrique Stanko Vráz. Jako čestný člen českodubské České besedy zde pravděpodobně při cestopisné přednášce v roce 1895 daroval spolku sádrovou bustu indiána. Ta je dnes součástí muzejní expozice.
Spolky, záložna a dlouhá éra kina
Po odchodu Sokola v roce 1904 se využití některých částí domu proměnilo. Roku 1911 budovu převzala Jednota pracujícího lidu v Českém Dubě. Část hostince se změnila v konzum, vznikla zde Česká občanská záložna a v bývalé tělocvičně působila Dělnická tělocvičná jednota.
Ve čtyřicátých letech 20. století získal objekt další výraznou funkci. Byl přestavěn na samostatné kino s kapacitou 166 diváků. Promítalo se zde až do roku 2007. Poté už dům ožíval jen při příležitostných ochotnických představeních a videoprojekcích, přičemž technické vybavení postupně zastarávalo. Hrozilo, že významné místo místního veřejného života zůstane bez pravidelného využití.
Historická tvář, moderní zázemí
Zlom přinesla rekonstrukce, která probíhala od července 2017 do listopadu 2018. Obnova se nesoustředila pouze na opravu technického stavu. Jejím cílem bylo vrátit domu historickou identitu a současně vytvořit dobře vybavené centrum pro dnešní kulturní a spolkový život.
Hlavní fasáda získala podobu inspirovanou dobovými pohlednicemi. Obnoveno bylo členění průčelí, tradiční tvary říms a šambrán i dřevěná okna s křížovým členěním. Vrátila se také modrá barevnost a název Česká beseda. Opravený krov a nové střešní pláště doplnila moderní zadní přístavba s plochou střechou a prosklenou pasáží. Uvnitř přibylo technické a sociální zázemí, jevištní a audiovizuální technika i bezbariérový vstup a toaleta.
Slavnostní otevření se uskutečnilo 19. prosince 2018. Během dne si obnovenou budovu přišlo prohlédnout téměř 700 lidí. O rok později získala Česká beseda Cenu hejtmana v soutěži Stavba roku Libereckého kraje – Soutěž Karla Hubáčka. Ocenění přišlo symbolicky v době, kdy uplynulo 150 let od založení českodubské sekce spolku.
Místo pro divadlo, film i setkávání
Dnes Česká beseda funguje jako kulturní a spolkové centrum. Konají se zde filmová promítání, divadelní představení, přednášky, výstavy, tvořivé programy i veřejná setkání. Domovskou scénu tu má Divadelní společnost Vojan z Českého Dubu, která navazuje na dlouhou tradici podještědského ochotnického divadla.
Budova nabízí velký sál až pro 190 lidí, menší sál pro komornější akce a galerii. K dispozici je také foyer, bar, terasa, kuchyň a technické vybavení pro kulturní i společenské pořady. Nejde však o památku s pravidelnou prohlídkovou dobou. Interiér je nejlepší navštívit při konkrétní akci; aktuální program a případné možnosti pronájmu je vhodné ověřit předem.
Českou besedu lze spojit s návštěvou Podještědského muzea, které připomíná dějiny města i samotný spolek. V muzejní expozici je evokována také původní spolková knihovna z domu čp. 20/I. Na adrese Řídícího učitele Havla 20 tak návštěvník nenajde jen opravenou historickou budovu, ale především příklad toho, jak může staré městské místo znovu získat smysl díky kultuře a komunitě.