Je to památník, který nepřipomíná slavného architekta klasickou sochou ani bustou. Před budovou Technické univerzity v Liberci stojí kruhová sestava betonových dílů, vytvářející částečně uzavřený prostor podobný kolonádě. Monument nazvaný Prostor k poctě architekta Adolfa Loose je sám o sobě zajímavým příkladem poválečného umění ve veřejném prostoru.
Jeho příběh navíc není přímočarý. Dílo bylo kvůli chátrání a vandalismu z univerzitního pozemku odstraněno, betonové části se později podařilo dohledat nedaleko areálu ve Vesci a v prosinci 2020 se památník vrátil na své původní místo. Návrat souvisel také se 150. výročím Loosova narození.
Památník jako prostor, ne jen pomník
Autorem monumentu je sochař Jiří Seifert, na jeho podobě se podle odborné evidence podílel také architekt Miroslav Masák. Dílo vzniklo v roce 1981 z podnětu libereckého Stavoprojektu a architektů a inženýrů kolem skupiny SIAL. Právě v tomto prostředí se setkával zájem o kvalitní architekturu, urbanismus a výtvarné umění.
Základem památníku je kruhová kompozice betonových bloků. Původně ji doplňovaly dřevěné lavičky, bronzová fontánka uprostřed a kruhová bronzová plaketa s pamětním nápisem. Nešlo tedy jen o objekt, kolem kterého člověk projde. Návrh počítal s pobytem, průchodem i krátkým zastavením. Uzavřenější prostor mohl fungovat jako malá kolonáda uprostřed každodenního univerzitního ruchu.
Právě propojení sochařství a architektury dává památníku jeho osobitost. Beton tu není pouze stavebním materiálem, ale hlavním výrazovým prostředkem. Monument zároveň ukazuje, jak ambiciózně mohl v 80. letech vznikat veřejný prostor v Liberci, městě s výraznou modernistickou tradicí.
Liberecká stopa slavného architekta
Adolf Loos je dnes známý především jako jeden z průkopníků moderní architektury. S Libercem ho spojuje několik let studia: v letech 1882 až 1887 navštěvoval zdejší průmyslovou školu stavební. Jeho vlastní realizace se však v tehdejším Reichenbergu nedochovala. S jeho tvůrčí dílnou bývá spojován návrh jednoho z pavilonů Německočeské výstavy z roku 1906, ani ten ale nepřežil.
Památník tak připomíná především Loosův vztah k městu a jeho zdejší studentské období. Univerzita a dobová média ho svého času označovaly za první světový památník věnovaný Adolfu Loosovi. Toto označení je však vhodné chápat jako dobové či institucionální tvrzení, nikoli jako definitivně ověřené mezinárodní prvenství.
Ztracené dílo se našlo nedaleko
Technická univerzita nechala monument přibližně deset let před jeho návratem odstranit. Objekt byl ve špatném stavu, poškozoval ho vandalismus a uzavřený prostor podle univerzity vyhledávaly problémové skupiny. Při pozdějším pátrání se ukázalo, že betonové díly nebyly zničeny, ale uloženy ve Vesci. Pamětní plaketa byla vedena odděleně, což obnovu dále komplikovalo.
Na původní místo před budovu H, dnešní Ekonomickou fakultu TUL, se památník vrátil v prosinci 2020. Na iniciativě se podílela Technická univerzita v Liberci spolu s městem. Samotný návrat však neznamenal dokončení celé obnovy. Poškozené bloky měly projít restaurováním, obnovit se měla také plaketa, okolní parková úprava a nasvícení podle návrhu výtvarníka Richarda Loskota.
V roce 2023 na obnovu přispěl Liberecký kraj individuální dotací až 100 000 korun, určenou na restaurování deseti betonových bloků. Podoba areálu se proto může v čase měnit podle toho, jak pokračují další úpravy.
Kde památník hledat
Monument najdete před budovou H Technické univerzity v Liberci na adrese Voroněžská 1329/13. Stojí ve veřejném prostoru před univerzitním areálem, nikoli uvnitř fakulty, a nemá pokladnu ani pravidelnou návštěvní dobu. Při prohlídce je vhodné respektovat provoz univerzity a zůstat na veřejně přístupných plochách.
Památník lze zařadit do procházky po liberecké moderní architektuře. Nabízí přitom víc než připomínku významného architekta. Je také příběhem města, které dokázalo znovu objevit vlastní umělecké dílo, a připomínkou otázky, jak pečovat o monumenty, jež jsou současně sochou, stavbou i součástí každodenního života.