České nebe patří k inscenacím, které dokážou spojit dějiny, humor a typickou cimrmanovskou nadsázku. V úterý 20. října 2026 od 19 hodin se představí v hlavním sále Žižkovského divadla Járy Cimrmana v Praze. Návštěvníky čeká fiktivní jednání české nebeské komise, v němž se o důležitých otázkách potkávají postavy známé z historie, kultury i národních legend.
Hra vznikla podle textu Járy Cimrmana, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. Režie se ujal Ladislav Smoljak a scénu i kostýmy navrhl Jaroslav Weigel. Inscenace má podobu činohry a aktuální program divadla u ní uvádí délku 120 minut. Při plánování návštěvy je vhodné ověřit aktuální údaje přímo u pořadatele, protože program, obsazení i další organizační informace se mohou měnit.
Česká historie jako nebeská porada
Ústřední nápad Českého nebe stojí na setkání výrazných českých osobností v poněkud neobvyklém prostředí. V komisi se objevují Jan Amos Komenský, Jan Hus, svatý Václav, praotec Čech, Karel Havlíček Borovský, Babička, maršál Radecký a Miroslav Tyrš. Každá z těchto postav představuje jinou část české paměti a jiný způsob, jak se dívat na národní dějiny.
Právě v tom spočívá hlavní půvab inscenace. Vážně známé symboly se ocitají v situaci, která je záměrně absurdní, ale zároveň zůstává laskavá. Česká minulost zde není školním výkladem, nýbrž materiálem pro slovní humor, drobné spory a ironické přemýšlení o tom, co vlastně znamená česká identita. Cimrmanovský humor přitom nestaví na prvoplánovém zesměšnění, ale na kontrastu mezi velkými dějinami a obyčejnou lidskou nejistotou.
Patnáctá hra souboru
České nebe mělo premiéru 28. října 2008 právě v Žižkovském divadle Járy Cimrmana. Stalo se patnáctou hrou souboru a zařadilo se mezi tituly, které se na jeho domovské scéně objevují dlouhodobě. Říjnové uvedení v roce 2026 tak není jen další návštěvou oblíbené inscenace, ale také návratem hry na místo, s nímž je od začátku spojena.
U Cimrmanova divadla je navíc běžnou součástí tradice alternující obsazení. Jana Amose Komenského mohou podle aktuálního programu ztvárnit Zdeněk Svěrák nebo Miloň Čepelka, Jana Husa hraje Miroslav Táborský a v roli svatého Václava se objevují Petr Brukner nebo Petr Reidinger. Konkrétní obsazení pro jednotlivý termín je proto dobré předem ověřit.
Divadlo s historií na Žižkově
Samotná návštěva Českého nebe nabízí také příležitost poznat jednu z výrazných pražských divadelních adres. Žižkovské divadlo Járy Cimrmana sídlí v budově na adrese Štítného 5 od října 1992, dnešní název nese od roku 1995. Celý objekt je známý jako Masarykův dům.
Novorenesanční budova vznikla v roce 1875. V minulosti sloužila jako hostinec, kaple i školské zařízení, pro divadelní účely byla upravena po roce 1919. Historické prostředí tak doplňuje specifický charakter souboru, jehož inscenace stojí na přímém kontaktu herců s publikem a na komorní atmosféře.
Prakticky pro návštěvníky
Představení se koná v hlavním sále Žižkovského divadla Járy Cimrmana, Štítného 520/5, Praha 3. Kapacita divadla činí podle údajů Prague City Tourism 230 míst, takže večer nabízí spíše bezprostřední zážitek než atmosféru velké scény. Pokladna bývá ve všední dny otevřena v odpoledních a večerních hodinách, v ostatních dnech zpravidla hodinu před představením.
České nebe může být zajímavou volbou pro ty, kdo chtějí spojit kulturní program s poznáváním Prahy mimo její nejnavštěvovanější centrum. Stačí zamířit na Žižkov, do historické budovy s dlouhou minulostí, a strávit večer ve společnosti svatého Václava, Komenského, praotce Čecha a dalších hrdinů české paměti – tentokrát v podání jedné z nejvýraznějších tradic českého divadla.