Jedno z nejvýraznějších představení české neoficiální kultury se odehrálo 1. listopadu 1975 v sále hostince U Čelikovských v Horních Počernicích. Divadlo Na tahu tam uvedlo Žebráckou operu Václava Havla, autora, jehož hry tehdy na československá jeviště nesměly. Představení bylo úřady povoleno proto, že neodhalily Havlovo autorství. Následné represe dopadly na režiséra, účinkující i některé diváky.
Premiéra je považována za jediné veřejné uvedení hry zakázaného autora během husákovské normalizace. Právě tím se Divadlo Na tahu zapsalo do kulturních dějin ještě dříve, než mělo vlastní scénu nebo stálý soubor.
Soubor vznikl z osobní iniciativy
Za vznikem divadla stál Andrej Krob, tehdejší jevištní technik Divadla Na zábradlí a příležitostný herec. Rozhodl se uvést Havlovu hru, která zůstávala mimo oficiální kulturní provoz. Zkoušky probíhaly v letech 1974 a 1975 a kolem projektu se vytvořilo proměnlivé společenství přátel, neherců a později také profesionálních divadelníků.
Vztah Kroba s Václavem Havlem však začal ještě dříve. Krob se jako jevištní mistr Divadla Na zábradlí podílel na provozu světové premiéry Havlovy Zahradní slavnosti v roce 1963. Jejich dlouholeté přátelství pak významně ovlivnilo další směřování souboru.
Po Žebrácké opeře následovaly například hry Audience, Vernisáž, Protest, Vyrozumění, Spiklenci nebo Zahradní slavnost. V roce 1976 se na Hrádečku uskutečnilo nastudování Audience, v němž jako Ferdinand Vaněk vystoupil také Václav Havel. Divadlo přitom nezůstalo pouze u jeho dramatiky. Později sáhlo také po textech Čechova, Becketta, Borgese či Cervantese.
Od kočování k vlastnímu prostoru
Po desetiletí soubor neměl klasické zázemí a vystupoval na různých místech. Po změně poměrů v roce 1989 se mohl k veřejnému divadelnímu provozu vrátit otevřeněji a systematicky. V jeho repertoáru se objevily další Havlovy texty, mimo jiné Horský hotel, Spiklenci, Vyrozumění a znovu také Zahradní slavnost.
Významný krok přišel v roce 2011, kdy Divadlo Na tahu získalo vlastní komorní scénu v Soukenické ulici 29 v Praze 1. Studio DNT nabídlo divákům menší alternativní prostor, kde se dalo před představením i po něm posedět. Součástí zázemí byl také bar. Netypickým rysem bylo, že prostor neměl klasické zákulisí, což ještě posilovalo bezprostřední kontakt mezi účinkujícími a publikem.
Nové studio zahájilo provoz 4. listopadu 2011 právě Havlovou Zahradní slavností. Václav Havel se představení zúčastnil a podle informací souboru šlo o jeho poslední návštěvu Divadla Na tahu.
Dvě adresy jedné divadelní historie
Současné Studio Divadla Na tahu v Soukenické ulici je třeba odlišit od místa, kde se odehrála slavná premiéra Žebrácké opery. Hostinec U Čelikovských ani původní sál už neexistují. Historii však v Horních Počernicích připomíná pamětní deska a na tradici navazuje také místní Divadlo Horní Počernice spoluprací s Andrejem Krobem a uváděním Havlových her.
Soukenická 29 naopak připomíná novější etapu souboru: dobu, kdy se z někdejšího kočujícího společenství stal provozovatel vlastního malého divadelního prostoru. Studio leží v centru Prahy, v dosahu Florencu, Náměstí Republiky i tramvajové zastávky Bílá labuť.
Co čekat od návštěvy
Komorní charakter Studia DNT dobře odpovídá poetice souboru. Havlovy hry zde mohou působit bez velkého odstupu a jejich absurdita vyniká v těsné blízkosti diváků. Nejde přitom jen o připomínku politické minulosti. Krobovo divadlo ukazuje, že i jednoduché scénické prostředky a malý prostor mohou nést silný text a živé téma.
Aktuální stav provozu a program je vhodné před návštěvou ověřit, protože dostupné informace o Studiu jsou z velké části archivní. Kdo chce poznat širší příběh souboru, může spojit návštěvu pražské Soukenické s výpravou do Horních Počernic. Právě mezi těmito dvěma místy se uzavírá cesta od utajených zkoušek zakázané hry k vlastní scéně v centru hlavního města.