Jen málokterá část Prahy dokáže na krátké procházce nabídnout tolik různých vrstev městské historie. Petrská čtvrť spojuje románské počátky osady Poříčí, gotické a novogotické kostely, zaniklé vodní provozy i domy, které vznikaly během velkých přestaveb ve 20. století. Přestože leží v těsném sousedství historického centra, nepůsobí jako jediný kompaktní památkový celek. Její kouzlo spočívá spíše v kontrastech.
Osada u obchodní cesty
Nejstarší dějiny Petrské lokality se spojují s osadou Poříčí, jejíž počátky jsou kladeny do 10. století. Vedla tudy významná obchodní cesta a důležitou roli hrála také blízkost Vltavy. Z této rané fáze připomíná zdejší vývoj především kostel svatého Klimenta.
Výraznější dominantou se později stal kostel svatého Petra. Původně šlo o románskou baziliku z druhé poloviny 12. století, která spolu s nedalekým Biskupským dvorem vytvořila jedno z center oblasti. Právě kostel dal jméno Petrské ulici, věži i celé čtvrti. Když Karel IV. v roce 1348 založil Nové Město, byla do něj Petrská lokalita začleněna. Část její původní uliční struktury však přetrvala i po vybudování novoměstských hradeb.
Dva kostely a proměnlivá tvář čtvrti
Kostel svatého Petra během staletí opakovaně měnil podobu. Románskou stavbu vystřídaly gotické úpravy, objekt poškodily požáry i válečné události a v 19. století následovala výrazná novogotická regotizace podle Josefa Mockera. K areálu patří také samostatně stojící pozdně gotická zvonice s průchozí branou. Na Petrském náměstí, které je nejvýznamnějším veřejným prostorem lokality, tvoří kostel nepřehlédnutelnou dominantu. V minulosti se v jeho okolí nacházel také hřbitov.
Druhým důležitým sakrálním místem je kostel svatého Klimenta. Jeho existence připomíná nejstarší období Poříčí, dnešní podoba však odráží složitý stavební i konfesiální vývoj pražského historického centra. Oba kostely tak stojí jako výrazné body pro orientaci i jako doklad toho, že Petrská čtvrť nikdy nebyla jen obyčejnou obytnou částí.
Řeka, mlýny a voda, která zmizela
Vztah čtvrti k Vltavě se v průběhu času zásadně proměnil. V prostoru dnešní Novomlýnské vodárenské věže bývaly pily, hamry, brusírny, prádelny a vodní mlýny. V sousedství věže fungovala skupina Nových mlýnů a vodárenský provoz využíval dvě mlýnská kola. Šlo o živou technickou krajinu, v níž řeka nebyla pouze kulisou, ale zdrojem energie, obživy i zásobování.
Novomlýnská vodárenská věž zásobovala dolní část Nového Města vodou téměř čtyři století. Ve své době rozváděla vodu do více než padesáti veřejných kašen. Její šesté patro navíc doplňuje vyhlídkový letohrádek zvaný lusthaus. Dnes je věž připomínkou světa, který z pražského nábřeží téměř zmizel.
Výrazný zlom přinesla regulace Vltavy v letech 1915 až 1917. Odstranily se mlýny, zasypalo slepé říční rameno a vznikly nábřežní zdi. Přirozené říční prostředí se tím proměnilo v technicky upravený prostor. O zaniklých ostrovech je proto vhodné mluvit opatrně: podklady spolehlivě dokládají především zánik mlýnů, zasypání ramene a celkovou proměnu vodní krajiny, nikoli ucelený seznam konkrétních ostrovů přímo v čtvrti.
Od chudinské periferie k modernímu městu
V 15. století se Petrská čtvrť v důsledku hospodářského úpadku Nového Města proměnila v chudinskou periferní oblast. Opakovaně ji ohrožovaly povodně. V 16. až 18. století se její jižní část postupně posouvala od řemeslnického charakteru k rezidenčnímu využití.
Další velká proměna přišla ve 20. a 30. letech 20. století. Rozsáhlé demolice v okolí Petrského náměstí a Klimentské ulice uvolnily prostor pro nové domy. Část čtvrti tak získala funkcionalistický a pozdně modernistický ráz. Nejde však o jednotný funkcionalistický soubor; vedle novějších staveb zůstává čitelná starší, rostlá uliční struktura.
Procházka méně známou Prahou
Petrská čtvrť je dnes vymezována jako historická lokalita Nového Města, nikoli jako samostatná obec. Nachází se v památkové rezervaci a současně zasahuje do záplavového území Vltavy a Berounky. Pěší okruh může začít na Petrském náměstí a pokračovat ke kostelu svatého Petra, přes Petrskou a Klimentskou ulici ke kostelu svatého Klimenta, Biskupskému dvoru a Novomlýnské vodárenské věži.
Čtvrť je dobře dostupná od náměstí Republiky, Masarykova nádraží i od nábřeží. Při procházce je ale patrné, že dnešní dopravní a administrativní pás podél řeky ji od Vltavy částečně odděluje. Právě tento rozdíl mezi někdejší vodní krajinou a současným městem dává Petrské lokalitě její zvláštní atmosféru. Interiéry kostelů i vodárenské věže nemusí být přístupné kdykoli, proto je vhodné před návštěvou ověřit aktuální program a režim prohlídek.