Jen málokterá část pražského centra dokáže na poměrně malém prostoru tak názorně ukázat, jak se město v průběhu staletí mění. Petrská čtvrť vyrostla na místě starší osady Poříčí, která existovala ještě před založením Nového Města Karlem IV. v roce 1348. Její starší uliční síť se zčásti zachovala, a tak dnešní procházka vede nejen mezi historickými domy, ale také po stopách dávného osídlení.
Od osady Poříčí ke kostelu svatého Petra
Význam lokality potvrzují i archeologické nálezy v Petrské ulici. Výzkum zde odhalil pozůstatky sídliště z 12. a 13. století včetně zahloubených staveb, takzvaných zemnic. Tehdejší osada souvisela s pražskými Němci a později se stala součástí novoměstského městského organismu.
Přirozenou dominantou čtvrti je kostel sv. Petra na Poříčí. Původně románská bazilika vznikla ve druhé polovině 12. století, dnešní podobu však výrazně ovlivnila přestavba v 19. století. Antonín Mocker do ní vtiskl novogotické i novorománské prvky. Ke kostelu patří také samostatně stojící pozdně gotická zvonice z roku 1598. Právě svatý Petr dal jméno kostelu, ulici, náměstí i celé čtvrti.
Petrské náměstí je dodnes jedním z hlavních orientačních bodů severní části Nového Města. Sbíhají se na něm ulice Soukenická, Barvířská, Lodecká, Petrská, Zlatnická a Truhlářská. Název náměstí se používá od roku 1894 a jeho okolí dobře ukazuje, jak se zde historická zástavba postupně propojovala s novějšími městskými vrstvami.
Čtvrť, kterou utvářela Vltava
Petrská čtvrť nebyla nikdy od Vltavy odděleným světem. Řeka určovala práci, dopravu i podobu zdejšího prostoru. U jejího břehu pracovaly nejméně od roku 1384 lodní, neboli loďkové mlýny, známé také jako škrtnice. Vodní mlýny jsou v této oblasti doloženy ještě v roce 1818. Dnes už po nich v městské krajině zůstávají především historické zmínky a proměněný charakter nábřeží.
Vývoj čtvrti výrazně ovlivňovaly také povodně. Jedna z nich přišla 23. června 1280, kdy rozvodněný potok poškodil domy v Poříčí a zatopil kostel sv. Petra. Při procházce tak lze sledovat nejen dědictví řeky, ale i to, jak se Praha postupně snažila vodní živel regulovat a přizpůsobit mu své nábřeží.
Mezi důležité dominanty širšího okolí patří vedle kostela sv. Petra také kostel sv. Klimenta, Novomlýnská vodárenská věž a místo někdejší Petrské brány. Právě jejich vztahy k ulicím, nábřeží a okolní zástavbě ukazují, že urbanismus není jen otázkou jednotlivých staveb, ale také jejich vzájemného uspořádání.
Řemeslnická, dělnická i obytná
V 15. až 18. století se jižní část čtvrti postupně měnila z řemeslnické oblasti v rezidenční lokalitu. V 19. století zde však žilo také mnoho lidí pracujících v dělnických profesích. Meziválečná Petrská čtvrť byla podle historického přehledu sociálně i národnostně pestrá. Odhad uvádí přibližně čtvrtinový podíl německého a čtvrtinový podíl židovského obyvatelstva; nejde ovšem o přesnou statistiku, ale o údaj převzatý z historického zpracování.
Tato různorodost se propsala do charakteru místa. Petrská čtvrť nepůsobí jako jednotně naplánovaný celek, ale spíše jako městská mozaika. Drobnější historická zástavba uvnitř území kontrastuje s monumentálnějšími domy a stavbami na okrajích, zejména podél nábřeží. Nové Město bylo do pražské městské památkové rezervace zahrnuto při jejím novém vyhlášení v roce 1971 právě mimo jiné díky zachované urbanistické struktuře a hodnotné zástavbě 19. a první poloviny 20. století.
Funkcionalismus a poválečné zásahy
Proměny 20. století jsou v Petrské čtvrti patrné na každém kroku. Prostor doplnila funkcionalistická architektura, poválečné zásahy i administrativní výstavba. Památkově cenná starší uliční síť a parcelace se zde střetávají s novějšími komplexy, které změnily měřítko některých míst. Příkladem je komplex Prague City Center, jenž vznikl na místě staršího Špačkova domu a poštovních koníren. Jeho hodnocení je dodnes spojeno s debatou o tom, jak citlivě doplňovat zástavbu v historickém centru.
Čtvrť zůstává převážně obytná, její okraje však ovlivňuje intenzivní doprava, kanceláře a nábřežní infrastruktura. Místní upozorňují také na zastavování vnitrobloků, úbytek zeleně a nedořešené pěší napojení na Karlín, Masarykovo nádraží, Florenc i vltavské břehy. Právě v tomto napětí mezi každodenním životem, památkovou ochranou a novými potřebami města spočívá současná zajímavost Petrské čtvrti.
Vycházka skrz naskrz
Komentovaná procházka Petrská čtvrť skrz naskrz je podle programu naplánována na středu 23. září 2026 od 16 hodin. Sraz má být před kostelem sv. Petra na Poříčí v Biskupské ulici, na adrese Biskupská 13. Trasa potrvá přibližně hodinu a půl až dvě hodiny a zaměří se na staré kostely, mlýny a zaniklé vltavské ostrovy, stejně jako na funkcionalismus, poválečný vývoj a dnešní proměnu lokality.
Vstupné se podle aktuálních informací pohybuje v rozmezí 200 až 330 korun. Konkrétní podmínky, dostupnost i případné zrušení akce je vhodné předem ověřit u pořadatele. Protože se program odehrává venku a může vést po rušnějších komunikacích i v okolí nábřeží, hodí se pohodlná městská obuv. Interiér kostela nemusí být automaticky součástí vycházky.