Jen málokde v Praze se v jednom pohledu potkají divocí koně, otevřená krajina a městské panorama. Na náhorní plošině Dívčích hradů nad levým břehem Vltavy se rozkládá téměř dvacetihektarový výběh koní Převalského. Zajišťuje ho Zoo Praha ve spolupráci s hlavním městem, ale jeho smyslem není pouze chov vzácných zvířat. Koně zde pomáhají udržovat bezlesou krajinu a podporují návrat druhů, které z ní v minulosti ustoupily.
Koně, kteří pomáhají krajině
První klisny se do výběhu dostaly v dubnu 2021. Skupina byla sestavena s ohledem na genetickou pestrost budoucího chovu a od té doby se její složení přirozeně proměňuje. Na Dívčích hradech se v červnu 2023 narodilo první hříbě a v roce 2025 přibyli další čtyři mladí koně. Někteří z odchovaných jedinců mohou v budoucnu zamířit do reintrodukčních projektů v Mongolsku.
Kůň Převalského je podle Zoo Praha jediným dnes žijícím druhem divokého koně. Ve volné přírodě byl naposledy spatřen v roce 1969 a přežil především díky chovu v lidské péči. Pražská zoo se na jeho návratu do mongolské přírody podílí dlouhodobě a od roku 2011 tam v devíti transportech přepravila 34 koní.
Pastva velkých býložravců má na Dívčích hradech praktický význam. Pomáhá omezovat zarůstání náletovými dřevinami a udržuje prostředí, v němž se mohou uplatnit stepní rostliny a živočichové. Nejde o návrat zcela nedotčené krajiny, ale o cílenou péči o území, které v minulosti výrazně ovlivňovalo zemědělství, zatravňování, výsadba i pravidelná seč.
Louky, motýli a návrat sysla
Stepní charakter návrší souvisí s vápencovým podkladem, jižní orientací, mělkou půdou a nedostatkem vody. Dříve jej pomáhala udržovat pastva domácích zvířat. V roce 2017 bylo na území zatravněno 62 hektarů bývalých polí a podél cest přibyly hrušně, slivoně, ořešáky a oskeruše. Součástí proměny bylo také založení nového lesa o rozloze 2,2 hektaru. Opatření měla zmírnit erozi a prašnost i omezit používání zemědělských hnojiv a herbicidů na okraji Prokopského údolí.
Louky se kosí mozaikovitě a postupně. Část porostu tak zůstává déle k dispozici rostlinám, které potřebují vykvést a vysemenit, i živočichům hledajícím úkryt. Mezi zdejší rostliny patří například štírovník růžkatý, svízel syřišťový a jetel luční. Na lokalitě žijí různí okáči, soumračníci, bělásci a také modrásek jehlicový.
Zvláštní pozornost věnuje zdejší péče modrásku vičencovému. Ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou se od roku 2017 dosévají živné rostliny a do území byly vysazeny housenky. Podle údajů Pražské přírody se populace následně rozšířila na nižší stovky jedinců. Uvnitř ohrady najdou návštěvníci také ptačí budky pro poštolku obecnou a dudka chocholatého.
Nejnovějším ochranářským projektem je návrat sysla obecného. Zoo Praha v roce 2024 vypustila do adaptační voliéry uvnitř ohrady třicet syslů a v roce 2025 se zde podle zoo narodila první mláďata. Pokud se chov stabilizuje, mohou být odchovaní sysli využiti v záchranném programu.
Mezi historií a pověstí
Dívčí hrady leží na výrazné ostrožně nad Vltavou, která přitahovala pozornost už v minulosti. Archeologický význam místa je nesporný, existence pravěkého hradiště zde však prokázána nebyla. Středověký hrádek Děvín vznikl v polovině 14. století a ještě během téhož století zanikl. Pravděpodobně podlehl událostem husitských bouří, v 16. století pak jeho zřícenina sloužila jako terč při zkoušení děl.
V terénu lze dodnes zahlédnout náznaky někdejších hradeb a staveb. Spojování místa s pověstí o dívčí válce ale patří do oblasti legend. Podle Pražské přírody Děvín s touto pověstí ve skutečnosti nesouvisí, a návštěvník tak na návrší najde spíše zajímavé vrstvy historie než potvrzené dějiště známého příběhu.
Kam na vyhlídku a co čekat
Koně lze pozorovat ze tří vyhlídek s bezbariérovým přístupem. Jedna je vyvýšená a nabízí zároveň pohled do výběhu i široké panorama Prahy. Na návrší se dá vystoupat od stanice metra Radlická, ze Zlíchova nebo z Hlubočep od začátku Prokopského údolí. Výlet lze proto snadno spojit s pokračováním do údolí a okolních přírodních ploch Prahy 5.
Výběh není určen k přímému kontaktu se zvířaty. Koně je třeba sledovat z vyhlídek a okolních cest, nevstupovat za oplocení a v žádném případě je nekrmit. Nevhodná potrava jim může způsobit vážné zdravotní komplikace a Zoo Praha krmení označuje za týrání zvířete. Zároveň je dobré počítat s tím, že stádo nemusí být při každé návštěvě dobře viditelné. Ohrada je rozlehlá a koně se mohou pohybovat v jejích vzdálenějších částech.