Stačí projít reprezentativními sály Hrádku a vzápětí se ocitnete desítky metrů pod zemí, v úzké části středověkého důlního díla. Právě spojení historického paláce, muzejních sbírek a skutečného podzemí dělá z Českého muzea stříbra v Kutné Hoře jedno z míst, kde se dějiny nejen prohlížejí, ale také prožívají.
Hrádek, který měnil svou podobu i poslání
Hlavní budova muzea stojí v Barborské ulici v samém historickém centru města. První písemná zmínka o původně opevněné dřevěné tvrzi pochází z roku 1312. Ve 14. a 15. století se objekt proměnil v gotické sídlo a později, za Jana Smíška z Vrchovišť, v honosný patricijský palác ve stylu vladislavské gotiky.
Hrádek měl v dalších staletích i méně reprezentativní využití. Sloužil například jako jezuitský seminář a škola. Město jej odkoupilo v roce 1910 s představou muzejního využití a po rozsáhlých rekonstrukcích se zde muzeum s novými expozicemi slavnostně otevřelo v roce 1996. Jeho tradice však sahá ještě dál – navazuje na Archeologický sbor Vocel založený už v roce 1877.
Od geologie až k pražskému groši
První prohlídkový okruh s názvem Město stříbra představuje Kutnou Horu jako místo, jehož vývoj zásadně ovlivnila těžba drahého kovu. Návštěvníci se seznámí s geologií zdejšího rudního revíru, archeologií, dějinami města i životem takzvané stříbrné šlechty. Součástí je také numismatická část a příběh samotného Hrádku.
Expozice připomíná řadu oblastí každodenního i slavnostního života. K vidění je například model stříbrného dolu, část vodovodu od Kamenné kašny, historické zámky, zvony, model chrámu svaté Barbory nebo předměty spojené s rychtářským právem. Nechybí ani popravčí meč z 15. století a dobové vybavení síní a kaple Jana Smíška.
Zajímavým místem je Pokladnice s mincemi raženými mezi lety 1300 a 1621. Mezi nimi je i pražský groš z nedalekého Vlašského dvora. Právě zde se dobře ukazuje, jak těsně spolu v Kutné Hoře souvisely doly, panovnická moc a mincovnictví. Na konci 13. století město vyrostlo v úzké vazbě na těžbu stříbra a Václav II. zde roku 1300 spojil horní zákoník s významnou mincovní reformou.
Cesta stříbra vede do štoly svatého Jiří
Největším lákadlem muzea je druhý okruh Cesta stříbra. Jeho návštěvníci sledují celý řetězec zpracování drahého kovu – od dobývání rudy přes její úpravu až po vyražení mince. Výklad doplňují ukázky středověkých těžebních technik, původní těžní stroj na koňský pohon zvaný trejv a havířská osada v zahradě Hrádku.
Před sestupem dostane každý účastník svítilnu, helmu a perkytli, tedy hornický oděv s kápí. Poté prohlídka pokračuje do štoly svatého Jiří, jejíž zpřístupněná část měří přibližně 250 metrů. Prostor je místy stísněný a syrový, což návštěvníkům umožňuje lépe si představit podmínky, v nichž horníci pracovali. Celý okruh trvá zhruba hodinu a půl.
Podzemí bylo objeveno náhodou v roce 1967 při průzkumu historického jádra města. V hloubce 22 metrů narazili pracovníci při hloubení průzkumné šachtice na středověkou štolu. Veřejnosti byla její část zpřístupněna už o dva roky později. Nejde však o legendární důl Osel, jak se původně předpokládalo. Štola souvisí s oblastí dolu Jiří a původně sloužila především k odvádění vody, což podle muzea činí dodnes. Níže položené chodby a dobývky zůstávají po staletí zatopené.
Havířská osada pod širým nebem
Podzemní prohlídku doplňuje venkovní areál v zahradě Hrádku. Hrázděné a srubové stavby, havířské kavny, nástroje, dobová zařízení a replika nístějové pece s měchy přibližují zázemí hornické práce. Figuríny dělníků pomáhají představit si, jak mohl vypadat běžný den lidí, jejichž práce zásobovala království stříbrem.
Kutná Hora díky tomuto dědictví není jen souborem krásných kostelů a měšťanských domů. Historické centrum je od roku 1995 zapsáno na seznamu UNESCO a muzeum pomáhá pochopit, proč město vyrostlo právě zde a jak bohatství podzemí ovlivnilo jeho architekturu i společenský význam.
Co vědět před návštěvou
Vstup do dolu je možný pouze s průvodcem a kapacita jedné prohlídky je omezená, proto se zejména u druhého okruhu vyplatí rezervace předem. Děti mladší šesti let do důlního díla nesmějí, od šesti do deseti let mohou vstoupit jen v doprovodu dospělého. Prohlídka není vhodná pro lidi s klaustrofobií nebo výraznějšími zdravotními obtížemi.
Ceny i otevírací doba se mění podle sezony. Aktuální údaje je proto vhodné ověřit před cestou přímo u muzea. Základní okruh trvá přibližně hodinu, varianta s dolem asi hodinu a půl. Kdo chce porozumět Kutné Hoře v celé její historické hloubce, měl by si na Hrádek vyhradit dostatek času – nejzajímavější část města totiž začíná právě tam, kde končí dlažba ulic.