Pod zámkem Duchcov se ukrývá méně známá stránka jeho historie. Při speciálních prohlídkách se návštěvníci dostanou do prostor, které běžné návštěvnické okruhy obvykle nenabízejí. Trasa má vést středověkými částmi pod zámkem, barokními sklepy určenými k ukládání potravin a nápojů a také k zasypané kotelně.
Podle aktuálně zveřejněných informací se prohlídky uskuteční 5. a 6. září 2026. Jedna trvá přibližně 50 minut a kapacita je omezená. Začátky jsou plánovány na 10:15, 11:15 a 13:15. Vstupenky je proto vhodné pořídit předem online, kde je akce vedena jako „Tematická prohlídka“. Termín i praktické podmínky je dobré před cestou ještě ověřit u správy zámku.
Sklepy jako provozní zázemí šlechtického sídla
Reprezentativní sály ukazují, jak chtěli majitelé zámku působit navenek. Sklepy naopak připomínají, co bylo potřeba k fungování velkého panského sídla každý den. Barokní prostory sloužily ke skladování potravin a nápojů, tedy k zajištění provozu kuchyně i domácnosti. Nejde proto jen o stavební pozůstatky, ale také o místo, které přibližuje praktickou stránku života šlechty.
Různé části sklepení navíc zachycují několik etap vývoje Duchcova. Zámek stojí na místě gotické tvrze, písemně připomínané už v roce 1385. Původní sídlo pánů z Rýzmburka se během 15. a 16. století proměňovalo a po roce 1527 je Lobkovicové přestavěli na menší renesanční zámek.
Od gotické tvrze k valdštejnské rezidenci
Největší proměna přišla v době Valdštejnů. Jan Bedřich z Valdštejna nechal v letech 1675 až 1685 podle plánů architekta Jeana Baptista Matheye vybudovat barokní zámek na místě staršího renesančního sídla. Roku 1707 přibyla dvě boční křídla a areál získal podobu rozsáhlé rezidence s čestným dvorem, zahradou, kostelem, konírnou a hospodářskými budovami.
Valdštejnové drželi duchcovské panství od roku 1642 do roku 1921. Sklepní prostory tak lze vnímat jako jednu z vrstev dlouhého příběhu stavby: některé souvisejí se starším vývojem místa, jiné s barokní přestavbou a každodenním chodem pozdějšího šlechtického sídla. Po pozemkové reformě přešel zámek do státní správy. V dalších desetiletích v něm sídlily různé instituce a probíhaly stavební úpravy, které mohly změnit původní využití některých místností.
Co ukrývalo nedávné vyklízení
Zvláštní pozornost slibuje prezentace předmětů, které správa zámku objevila při nedávném vyklízení sklepů. Pořadatelé je označují jako „poklady“, bližší informace o jejich podobě, původu ani počtu však zatím zveřejněny nebyly. Návštěvníci tak dostanou příležitost vidět, co se ve sklepení podařilo objevit, aniž by bylo možné předem říci, zda jde o historické předměty, vybavení nebo jiné nálezy.
Právě tato nejistota může být přirozenou součástí návštěvního zážitku. Prohlídka neslibuje pouze hotový obraz minulosti, ale také ukazuje, jak se při péči o památku odkrývají dosud přehlížené nebo zapomenuté části jejího zázemí.
Duchcov není jen Casanova
Se zámkem je neodmyslitelně spojen Giacomo Casanova. V Duchcově působil v letech 1785 až 1798 jako knihovník a společník hraběte Josefa Karla Emanuela z Valdštejna a prožil zde posledních třináct let života. Sklepní prohlídka ale nabízí jiný pohled než příběh slavného dobrodruha: místo osobností a reprezentačních prostor ukazuje stavební, hospodářské a technické zázemí rezidence.
Návštěvu lze spojit s dalšími částmi areálu, například se zámeckou zahradou, sfingovým rybníčkem nebo pavilonem s přenesenou Reinerovou freskou. Zámek je od roku 2001 národní kulturní památkou a spravuje jej Národní památkový ústav.
Tematická trasa není podle dostupných údajů určena jako běžný okruh na každý den. Zájemci by měli počítat s omezenou kapacitou a předem si ověřit také fyzickou náročnost, šířku průchodů, osvětlení a možnosti vstupu pro osoby s omezenou pohyblivostí. Aktuálně uváděné vstupné činí 120 Kč pro dospělého, 100 Kč pro studenty, seniory a držitele průkazu ZTP a 40 Kč pro děti od šesti do 17 let; děti do pěti let mají vstup zdarma.