Nejzajímavější novinkou v ostravském Dole Michal nejsou další exponáty za sklem, ale místnosti, které ještě donedávna sloužily svému původnímu účelu. Od 1. července 2026 se hlavní prohlídková trasa rozšířila o kancelář závodního, sekretariát a kancelář hlavního inženýra. Návštěvník díky nim lépe pochopí, že důl nebyl pouze místem, kde se těžilo uhlí, ale složitým organismem s vlastním řízením, plánováním, administrativou i technickým zázemím.
Do dolu vstoupí i jeho vedení
Kancelář závodního připomíná každodenní dohled nad provozem, plnění těžebních plánů a otázku bezpečnosti. V sekretariátu se naopak otevírá méně viditelná stránka důlního podniku: korespondence, evidence a komunikace. Kancelář hlavního inženýra pak ukazuje, jak se plánovaly důlní práce a jakou roli hrály mapy, výkresy a geologické podklady.
Výjimečnost těchto prostor spočívá v jejich dochovaném vybavení. Zůstaly zde původní telefony, kartotéky, psací stroje, nábytek a další předměty, které nepůsobí jako nově vytvořená muzejní kulisa. Právě jejich běžná, provozní podoba přibližuje důl možná přesvědčivěji než naleštěné exponáty. Ostatně Důl Michal je cenný také tím, že se dochoval v podobě blízké stavu po ukončení těžby. Ošlapané schody, oprýskané nátěry nebo opotřebovaná zábradlí zde nejsou nedostatkem, ale součástí příběhu místa.
Cesta havíře od známkovny ke strojům
Rozšířené kanceláře doplňují okruh nazvaný Cesta havíře do práce a zázemí. Ten začíná u známkovny a vede přes řetízkovou šatnu, administrativní budovu a lampovnu. Následuje spojovací most, těžní budova, strojovna a kotelna. Trasa tak zachycuje jednotlivé kroky pracovního dne i technické prostředí, které ho umožňovalo.
Ve strojovně se nacházejí původní elektrické stroje z let 1912 až 1915. V kotelně návštěvníky čeká parní stroj z roku 1893, který bývá na závěr prohlídky uveden do chodu. Delší okruh zahrnuje také expozice první pomoci a dispečinku, ředitelnu, kanceláře důlních měřičů a geologů. Právě v tomto kontextu nové kanceláře dobře fungují: doplňují obraz lidí, kteří zajišťovali provoz mimo samotné podzemí.
Od uhlí k výhledu na Ostravu
Další proměna se týká objektu třídírny. Víceletý projekt NKP Důl Michal – Třídírna – cesta uhlí počítá se statickým zabezpečením a stavební obnovou této výrazné části areálu. Opravovat se mají mimo jiné železobetonové a ocelové konstrukce, střecha, omítky a podlahy. Součástí záměru je také nový výtah v prosklené šachtě, venkovní únikové schodiště a úpravy dešťové kanalizace.
V jednom z nejvyšších objektů má vzniknout vyhlídkové patro s bezbariérovým přístupem. Nabídne pohled na areál dolu i okolní část Ostravy z jiné perspektivy. Vyhlídka však podle dostupných informací zatím není otevřená veřejnosti; je součástí probíhajícího projektu, jehož dokončení je plánováno na listopad 2027.
Nová expozice má prostřednictvím QR kódů vysvětlit cestu uhlí od vytěžení až po expedici. Návštěvnický zážitek se tak může proměnit z procházky historickými budovami v ucelený příběh suroviny, která ovlivnila podobu celého Ostravska.
Industriální památka, která neztratila provozní charakter
Počátky Dolu Michal sahají do let 1842 až 1843. Důl se postupně rozvíjel, v roce 1862 byl napojen na báňskou dráhu a mezi lety 1913 až 1915 prošel zásadní přestavbou podle architektonického konceptu Františka Fialy. Tehdy byl také elektrifikován. Těžba pod názvem Petr Cingr skončila 30. května 1993, poslední klec vyjela 2. června 1994 a v roce 1995 byla zasypána těžní jáma.
Areál byl v témže roce prohlášen národní kulturní památkou a od dubna 2000 je přístupný veřejnosti. Hlavní komentovaná prohlídka trvá přibližně 90 minut a probíhá pouze s průvodcem. V sezoně se koná zpravidla několikrát denně, aktuální časy se však mohou měnit. Důl nabízí také noční prohlídky s havířskými lampami, které jsou fyzicky náročnější a vyžadují rezervaci.
Současná trasa není plně bezbariérová, protože vede přes schody, prahy a úzké vstupy. Po předchozí dohodě lze zpřístupnit některé přízemní prostory nebo nabídnout venkovní variantu. Budoucí bezbariérové vyhlídkové patro proto nebude znamenat automatickou přístupnost celého areálu. Důl Michal navíc není jen muzeem: od roku 2017 v něm působí Galerie dolu Michal zaměřená na současné výtvarné umění.