V jediné štaufské císařské falci na území dnešního Česka stojí kaple, která návštěvníka zavede hned do několika různých světů. Její dvě patra měla odlišné zasvěcení i podobu a připomínala hierarchii panovnického dvora. O několik století později se s ní spojily také pověsti o alchymistovi, který měl v hradním areálu hledat tajemství zlata.
Dvě patra pro různé světy
Kaple je jednou z nejlépe zachovaných a nejvýznamnějších částí Chebského hradu. Vznikla jako součást falce budované za císaře Fridricha I. Barbarossy na konci 12. století. Přesné datování celé stavby není zcela jednotné: památkový katalog uvádí období 1189–1197, zatímco dendrochronologické datování dřeva lešení v horní kapli ukazuje na zimu 1187/88. Tento údaj se vztahuje k materiálu použitému při stavbě horní části, nikoli automaticky k dokončení celé kaple.
Dolní prostor je zasvěcen svatému Martinovi, horní svatému Erhardovi a svaté Uršule. Obě úrovně propojuje otvor ve tvaru osmiúhelníku. Rozdíl mezi nimi je patrný i v atmosféře: spodní kaple působí temněji a hmotněji, zatímco horní je světlejší a zdobnější. Uspořádání nebylo jen stavebním řešením. Jednotlivé části odpovídaly postavení lidí, kteří se účastnili dvorského života, a nahoře se nacházelo také oratorium určené panovníkovi.
Románský základ, raně gotický výraz
Chebská kaple je cenná tím, že se v ní potkávají románské a raně gotické prvky. Nejde o dvě jasně oddělené kapitoly, ale o architekturu na rozhraní období, kdy se měnil způsob stavění i vnímání prostoru. Horní kaple přitahuje pozornost také mramorovými sloupy a jejich hlavicemi. Rostlinné motivy se na nich střídají s figurálními výjevy a připomínají, že stavba nebyla pouze praktickým zázemím pro bohoslužbu, ale také reprezentativním prostorem.
Kaple stojí samostatně v areálu falce. S palácem ji v horním patře spojovala dřevěná chodba, díky níž mohl panovník přecházet mezi obytnou a sakrální částí svého sídla. I tento detail napovídá, jak důležitou roli měla kaple v každodenním i slavnostním provozu císařského dvora.
Stopy starší minulosti i alchymistická tradice
Historie místa je starší než samotná falc. Archeologové odkryli starší sakrální stavbu pod severní sakristií kaple a hrob, který byl uložen ještě v době její existence. Ve východní části hradního areálu se navíc našlo slovanské kostrové pohřebiště. Nálezy tedy dokládají dlouhé využívání hradního návrší, nelze je však zjednodušit na tvrzení, že celá kaple stojí přímo na pohřebišti.
Další vrstvu příběhu představuje Zikmund Wann, který podle hradních materiálů působil na hradě kolem roku 1450. S jeho jménem se pojí pověsti o lektvarech, výrobě zlata nebo hledání kamene mudrců. Jde o tradované příběhy, nikoli o doložené výsledky jeho pokusů. Přesto dávají návštěvě nečekanou pointu: z prvního patra kaple vede úzké točité schodiště do prostoru označovaného jako alchymistova dílna.
Kaple jako součást prohlídky hradu
Interiér kaple stojí za pozornost sám o sobě, nejlépe však zapadne do návštěvy celého hradního areálu. Vedle ní lze poznat také Černou věž a torzo paláce, tedy další části někdejší falce. Hrad se nachází na adrese Dobrovského 21 v Chebu. Přístupnost jednotlivých prostor i provozní dobu je vhodné před cestou ověřit; zvlášť u úzkého schodiště a alchymistovy dílny se mohou podmínky návštěvy měnit.