Chebský hrad není jen další středověká památka s věží a hradbami. Jde o jedinou štaufskou císařskou falc na území dnešní České republiky – tedy opevněné panovnické sídlo, které císaři využívali při cestách a správě říše. Jeho torzálně dochovaný areál dodnes připomíná dobu, kdy se v Chebu potkávala vysoká politika, vojsko i panovnická reprezentace.
Hrad stojí přímo v historickém jádru města na ostrohu nad řekou Ohří. Z jeho někdejší výstavnosti se nejlépe dochovaly tři části: pozůstatky románského paláce, patrová kaple a Černá věž. Každá z nich přitom vypráví jiný příběh – o moci, víře i obraně.
Panovnické sídlo Štaufů
Počátky kamenného hradu sahají přibližně do doby kolem roku 1125. Ve druhé polovině 12. století nechal císař Friedrich Barbarossa areál přestavět na císařskou falc. Hrad pak opakovaně navštívil a konaly se zde také říšské sněmy. Později sem zavítali mimo jiné Karel IV. a Jiří z Poděbrad.
Nejreprezentativnější stavbou býval palác. Dnes z něj zůstala především obvodová zdiva, přesto je možné si jeho podobu částečně představit díky trojici pětidílných románských oken s mramorovými sloupky. Právě v paláci se spojovala okázalost panovnického sídla s praktickou funkcí pevnosti.
Důležitou událostí v dějinách hradu byl 12. červenec 1213. Friedrich II. tehdy v chebské hradní kapli vydal listinu známou jako Zlatá bula sicilská. Dokument upravoval mimo jiné vztahy mezi císařem a římskou církví a stal se významným dokladem evropských dějin. Přesné stavební dokončení kaple je sice mezi badateli předmětem diskuse, její existence je však touto událostí bezpečně doložena.
Kaple, která vyniká i po staletích
Patrová kaple sv. Erharda a sv. Uršuly patří k nejcennějším částem areálu. Její architektura spojuje románské a raně gotické prvky, což je pro štaufskou stavební tradici typické. V horním patře se dochovaly pozoruhodné mramorové sloupové hlavice s rostlinnými i figurálními motivy a také císařská soukromá lóže.
Kaple navíc nevznikla na prázdném místě. Archeologové zde odhalili starší pohřby a patrně také pozůstatky menší předchozí sakrální stavby. Staveniště se nacházelo v prostoru zrušeného slovanského pohřebiště, takže dějiny tohoto místa sahají ještě hlouběji před vznik císařské falce.
Černá věž a výhled na Cheb
Výraznou dominantou hradu je Černá věž, čtverhranný bergfrit určený k samostatné obraně. Její základna měří devět krát devět metrů, věž dosahuje výšky přibližně 18,5 metru a přízemní zdivo je místy silné až tři metry. Tmavé zbarvení způsobuje sopečný tuf, který byl dovezen z nedaleké Komorní hůrky.
Na vyhlídkový ochoz vede 109 schodů. Výstup proto není jen krátkou zastávkou během prohlídky, ale samostatným zážitkem. Nahoře se otevírá pohled na historické centrum Chebu a jeho střechy, věže i městskou strukturu, která z výšky vynikne lépe než z ulic.
Hradní areál ovšem neukazuje pouze středověk. Na přelomu 17. a 18. století byl částečně přeměněn v barokní pevnostní citadelu. Vedle románských a gotických konstrukcí se tak dochovaly i mladší pevnostní prvky včetně kasemat. Jejich přístupnost se může měnit podle stavebních prací, proto je dobré ověřit aktuální stav před návštěvou.
Krvavá hostina mezi historií a pověstí
Chebský hrad je spojen také s jednou z nejdramatičtějších událostí třicetileté války. Dne 25. února 1634 zde byli zavražděni Valdštejnovi věrní Kristián Illow, Adam Erdman Trčka z Lípy, Vilém Kinský a rytmistr Niemann. Událost se tradičně spojuje s Kuchelhaussem, známým také jako Gordonův dům. Podle hradního výkladu však není jisté, zda k vraždě došlo právě tam; jako možné místo se uvádí také rytířský sál paláce.
Na historickou událost navázaly pozdější pověsti. O půlnoci má z hradu vyjíždět černý kočár tažený čtyřmi vraníky a odvážet duchy zavražděných Valdštejnových společníků. Jde samozřejmě o folklorní motiv, který ale dobře dokresluje atmosféru starého areálu.
Další legenda vypráví o alchymistovi Zikmundu Wannovi. Ten měl ve druhé polovině 15. století působit v prostoru u kaple a hledat mimo jiné „kouli štěstí“. I tento příběh je třeba brát jako pověst, nikoli jako ověřenou historickou skutečnost. Právě střídání doložených dějin a vyprávění, která se kolem hradu postupně nabalila, však činí návštěvu zajímavější.
Prakticky na návštěvu
Chebský hrad najdete na adrese Dobrovského 21, v bezprostřední blízkosti historického centra. Přijet lze autem i autobusem téměř k hradní bráně, menší parkoviště je v ulici E. Krásnohorské a další možnost nabízí Kasární náměstí vzdálené necelých 400 metrů.
Otevírací doba i vstupné se mohou měnit podle sezony. Provozovatel v současnosti uvádí hlavní návštěvní sezonu od dubna do října, mimo ni bývá areál otevřen především o víkendech. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální informace, zejména pokud chcete vystoupat na Černou věž nebo navštívit podzemní kasematy.