Stačí malá místopisná záměna a člověk může zamířit na nesprávné místo. Literární památník Vysočiny se nenachází v Petrkově u Lípy, ale v Tasově. Právě tady, v obci na Vysočině, prožil podstatnou část života básník, prozaik, esejista, překladatel a katolický kněz Jakub Deml.
Petrkov má přitom k literatuře také velmi blízko. Jeho zámeček je spojen především s básníkem a grafikem Bohuslavem Reynkem a jeho rodinou. Dvě místa vzdálená od sebe několik desítek kilometrů tak představují dva odlišné příběhy české literatury.
Památník v bývalé měšťance
Literární památník Vysočiny byl v Tasově otevřen 30. září 2002. Sídlí v budově bývalé měšťanské školy a jeho zřizovatelem je obec Tasov. Odborně na něj dohlíží Muzeum Vysočiny Třebíč.
Expozice je rozdělena do dvou místností. Menší bývalá sborovna patří Jakubu Demlovi, větší prostor přibližuje dějiny Tasova, jeho památky a osobnosti spojené s obcí. Návštěva tak není jen literární zastávkou, ale také stručným průvodcem místem, které Demlovi poskytlo domov a tvůrčí zázemí.
Jakub Deml mezi knihami a osobními věcmi
D emlova část působí osobněji než běžný životopisný panel. Najdeme v ní několik kusů původního nábytku, který navrhl architekt Bohuslav Fuchs, i bustu básníka od sochaře Kapinuse. Knihovna připomíná Demlovu rozsáhlou literární práci prostřednictvím knih, dokumentů a drobných propagačních tisků.
Zajímavým exponátem je rukopis receptu. Deml se totiž zabýval také sbíráním receptů jídel a nápojů. Právě podobné drobnosti pomáhají vnímat autora nejen jako významnou literární osobnost, ale i jako konkrétního člověka s každodenními zájmy.
Jakub Deml se v Tasově usadil v roce 1922 a zůstal zde až do své smrti v roce 1961. S obcí je spojena také jeho vila, jejíž vznik se připisuje spolupráci s Bohuslavem Fuchsem. Vila není podle dostupných informací běžně přístupná jako klasická návštěvní atrakce, její okolí však patří k místům, která dotvářejí obraz Demlova Tasova.
Tasov jako literární a výtvarná krajina
Větší místnost památníku rozšiřuje pohled za hranice jednoho autora. Historii Tasova a místní památky představují mapy, fotografie, knihy, dokumenty i výtvarná díla. Zastoupeni jsou například František Bílek, Jindřich Zezula, Otto Stritzko, Lidmila Dohnalová-Vodičková, Stanislav Vodička, Pavla Kytlicová, Marie Rosa Junová, Josef Pěnčík a Miloš Kačírek.
Expozice připomíná také současného tasovského autora Karla Švestku. Literární památník tak nepůsobí jako izolované muzeum jednoho spisovatele. Ukazuje, že kulturní život obce se skládá z mnoha vrstev a že krajina může být inspirací pro literáty i výtvarníky.
Po Demlových stopách obcí
Procházka Tasovem může návštěvu památníku přirozeně doplnit. Na starém hřbitově u kostela svatého Petra a Pavla se nachází Demlův hrob. U vstupní brány k jeho vile pak stojí na pilíři pamětní deska Jakuba Demla a sochaře Miloše Vlčka, odhalená 20. srpna 1999.
Nejde o dlouhou naučnou trasu, spíše o několik zastavení, která dávají expozici konkrétní místní souvislosti. Po návštěvě muzea je možné vnímat Tasov jinak: nejen jako obec s historickými památkami, ale také jako prostor, kde Deml skutečně žil, psal a jehož jméno je stále součástí veřejného prostoru.
Petrkov patří Bohuslavu Reynkovi
Pokud je cílem výpravy skutečně Petrkov, čeká návštěvníka jiný literární příběh. Petrkov je samostatnou částí obce Lípa v okrese Havlíčkův Brod. Zámeček a jeho areál jsou spojeny s Bohuslavem Reynkem a jeho rodinou. Od roku 2021 o místo pečuje Památník národního písemnictví, respektive Muzeum literatury.
Tasov a Petrkov proto není vhodné zaměňovat. První místo připomíná Jakuba Demla prostřednictvím památníku i konkrétních zastavení v obci, druhé uchovává odkaz Bohuslava Reynka. Obě lokality ale ukazují, že za literární historií není nutné cestovat pouze do velkých měst.
Prohlídku Literárního památníku Vysočiny je podle aktuálních informací potřeba předem domluvit na obecním úřadu nebo u Terezy Axmanové na telefonu +420 777 760 151. Jako kontaktní adresa se uvádí Obecní úřad Tasov, Tasov 240, 675 79 Tasov. Před cestou je vhodné ověřit aktuální podmínky návštěvy.