Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Vily.
Od výrazného rondokubistického paláce v centru přes funkcionalistickou kolonii až k proměnám Pražského hradu: tvorba Pavla Janáka nabízí neobvyklou cestu několika podobami moderní architektury. Jeho pražské stavby ukazují, jak se měnil nejen jeden architekt, ale i představa o tom, jak má město vypadat.
Pražská Umělecká zahrada skrývá příběh několika uměleckých světů: vznikaly tu sochařské modely a později se areál stal pracovištěm tvůrců českého loutkového filmu. Ve vile se 29. října 2026 chystá koncert pěvce Vincence Ignáce Novotného s klavíristou Filipem Martinkou.
Lochotínská tematická stezka vede od bazénu k plzeňské zoo a na dvanácti zastaveních ukazuje, jak se proměňovala jedna z částí města. Někdejší lázeňský park, vilová čtvrť i panelové sídliště tu tvoří kapitoly příběhu, který lze poznávat vlastním tempem nebo s průvodcem.
Pražská Baba není jen souborem bílých vil s výhledem na město. Je také promyšleným urbanistickým experimentem, který ukazuje, jak si meziváleční architekti představovali moderní rodinný život. Komentovaná procházka 16. ledna 2027 nabídne příležitost poznat kolonii z veřejných ulic a zasadit ji do evropského kontextu.
Pražská Hanspaulka nese jméno po barokním zámečku, který vznikl na místě někdejší vinice. Komentovaná vycházka v březnu 2027 nabídne pohled na prvorepublikovou architekturu, barokní usedlosti i panoramata města – propojí tak několik vrstev zdejší historie.
Werichova vila na Kampě má 20. října 2026 hostit slam poetry battle. Zatímco jedna programová nabídka uvádí Anatola Svahilce a Vaška z Aše, oficiální web vily avizuje Vaška z Aše s Dr. Filipitchem. Jisté je tak především místo a plánovaný čas; účinkující je potřeba před návštěvou ověřit.
V sobotu 21. listopadu 2026 se má Winternitzova vila v Praze otevřít večerní komentované prohlídce. Návštěvníci poznají dům navržený Adolfem Loosem a Karlem Lhotou i osud rodiny, která jej musela opustit a později se do něj vrátila.
Na severním předpolí Pražského hradu se ukrývá čtyřhektarové zahradnické zázemí, které není jen okrasou. Zdejší ovoce, zelenina i květiny slouží Kanceláři prezidenta. K historii místa patří Rudolfova bažantnice, prezidentská vila i drobný včelín navržený Josipem Plečnikem.
Vila v Radíkovské ulici vznikla jako rodinný dům olomouckého lékaře Josefa Šmerala. Její příběh vedl od ordinace a zahrady přes zubní středisko i byty až k rekonstrukci, po níž se otevřela novým možnostem využití. Dnes připomíná proměny prvorepublikového domu na Svatém Kopečku.
V zalesněném údolí na okraji Hodkoviček se kdysi scházeli Pražané za odpočinkem, sluncem i výletní zábavou. Stopy někdejšího letoviska připomíná neorenesanční vila Lalotta, dubové stromořadí i příběh slunečních lázní. Dnes je Zátiší především obytnou čtvrtí, kterou stojí za to poznávat pomalou procházkou.
Pod Vyšehradem lze při jedné procházce objevit tři výrazné stavby Josefa Chochola: kubistický trojdům, Kovařovicovu vilu a nárožní činžovní dům v Neklanově ulici. Jejich fasády ukazují, jak se geometrie avantgardního směru proměnila v architekturu určenou pro každodenní život.
Na svahu nad Klamovkou stojí vedle sebe příběhy, které by snad rozdílnější být nemohly. Meziválečná vilová kolonie Šumava ukazuje promyšlené bydlení první republiky, zatímco nedaleká Buďánka připomíná skromnou osadu lidí spojených s vinicemi a lomem – i její dramatický zápas o zachování.