Ve výšce přibližně 1 300 metrů nad mořem stojí na Zadních Rennerovkách Dvorská bouda, největší a podle Správy KRNAP také nejvýše položená bouda v této luční enklávě. Dnes slouží jako horský hotel a restaurace, její význam je ale širší. Je připomínkou proměny Krkonoš, kde se někdejší pastevecká stavení postupně stala zázemím pro turisty, a zároveň praktickým výchozím místem do okolí Sněžky, Luční boudy nebo Výrovky.
Od letního stavení k horskému hostinci
Příběh Dvorské boudy se podle dostupných historických údajů začal psát kolem roku 1707. Původně šlo o letní stavení spojené s pastvou dobytka a hospodařením vrchlabského panství. Odtud se odvozuje i její název. Hospodářství zde po dlouhou dobu vedl rod Adolfů, který boudu vlastnil až do roku 1945.
K horskému hospodaření patřilo zhruba pět hektarů luk a další pronajaté plochy. Adolfové zde mohli chovat až deset krav. S rozvojem turistiky se však využití objektu začalo měnit. Ve 20. letech 20. století přibyl hostinec a noclehárna pro návštěvníky hor. Bouda tehdy nabízela přibližně dvě desítky pokojů a postupně se zařadila mezi místa, která turistům umožňovala strávit noc vysoko v horách.
Zadní Rennerovky mají co nabídnout
Dvorská bouda leží v jedné z nejstarších krkonošských lučních enkláv. Zadní Rennerovky vznikly při historické Slezské stezce a rozkládají se zhruba mezi 1 170 a 1 320 metry nad mořem. Okolní krajina není jen působivou kulisou pro výlet, ale také cenným přírodním územím.
Najdeme zde subalpínské smilkové trávníky, luční prameniště i rašelinná stanoviště. Roste tu například zvonek český a další vzácné rostliny. V letní sezoně se na loukách obnovuje sečení a pastva, tedy činnosti, které pomáhají udržovat tradiční podobu zdejší krajiny. Dvorská bouda se nachází v první zóně Krkonošského národního parku, a pohyb v okolí proto vyžaduje ohleduplnost i respekt k vyznačeným trasám.
Výlet k Luční boudě nebo na Sněžku
Jedním z hlavních důvodů, proč se u Dvorské boudy zastavit, je její poloha. K Luční boudě vede trasa dlouhá přibližně 8,8 kilometru a právě odtud lze pokračovat dál směrem ke Sněžce. Výlet na nejvyšší českou horu přes Luční boudu, Dívčí lávku a Obří sedlo měří podle zvolené varianty orientačně 15,8 kilometru. Je třeba počítat s výrazným převýšením, otevřeným horským terénem a počasím, které se může změnit během krátké chvíle.
Klidnější možnost představuje okruh „Po liščí stopě“ dlouhý přibližně 9,3 kilometru. Zajímavou trasou je také naučná Slezská stezka. Ta v širším okolí Strážného propojuje mimo jiné Přední a Zadní Rennerovky, Dvorskou boudu, chalupu Na Rozcestí a Výrovku. Na sedmi zastaveních přibližuje historii poutní cesty, budařství i každodenní život v horách.
Zázemí pro léto i zimu
Současná bouda nabízí ubytování až pro 115 hostů. K dispozici jsou turistické i standardní pokoje, převážně se společným sociálním zařízením, dále klubovny, krb, společenské hry a dětská herna. Restaurace je přístupná ubytovaným hostům i turistům a podle aktuální nabídky zde lze během dne počítat s jídlem i občerstvením.
V zimě se Dvorská bouda stává základnou pro běžkaře a skialpinisty. Přibližně 1,5 kilometru od ní začíná nástup na Krkonošskou magistrálu, podobně daleko jsou Friesovy boudy s lyžařským vlekem. Výrovka, vzdálená asi 1,6 kilometru, je významnou křižovatkou skialpinistických tras.
Autem se k boudě nelze vydat bez předchozího řešení podmínek. V zimě se obvykle využívá záchytné parkoviště Strážné-Lom a následná doprava skútrem nebo rolbou. V létě je počet míst přímo u objektu omezený a příjezd je nutné předem nahlásit. Aktuální pravidla, ceny přepravy i možnosti parkování je proto vhodné ověřit před cestou u provozovatele. Stejně důležité je sledovat návštěvní řád KRNAP a v horách se držet značených cest.