Vysoké zdi paláce, torzo brány a výhledy do údolí Ohře dělají z Egerberku jedno z pozoruhodných míst v okolí Klášterce nad Ohří. Zřícenina stojí na vrcholu ve výšce přibližně 548 metrů nad mořem, severozápadně nad obcí Lestkov na okraji Doupovských hor. Přestože z hradu zůstaly jen části, jeho půdorys i poloha stále dobře připomínají významné středověké sídlo.
Hrad je celoročně volně přístupný. Nejde však o upravený areál s pokladnou a pravidelnými prohlídkami, ale o nezajištěnou zříceninu, kde je třeba počítat s nerovným terénem a rizikem uvolněného zdiva.
Hrad podle řeky Ohře
Název Egerberk vychází z německého označení řeky Ohře – Eger. Druhé běžné jméno, Lestkov, připomíná podhradní obec, která je dnes místní částí Klášterce nad Ohří.
Přesný okamžik založení ani jméno zakladatele nejsou jisté. Odborné podklady kladou vznik hradu na konec 13. nebo začátek 14. století, keramické nálezy připouštějí i o něco starší původ. První bezpečně doložená zmínka pochází z roku 1317, kdy se uvádí Vilém z Chýš a Egerberka. Tradičně se jako zakladatel zmiňuje Odolen z rodu pánů z Chyš, tuto informaci však nelze považovat za zcela prokázanou.
Podoba nejstaršího hradu není známá. Většina dochovaného zdiva souvisí až s rozsáhlou přestavbou na konci 14. století, kdy Egerberk získal Jindřich Škopek z Dubé, významný muž na dvoře krále Václava IV.
Dvoupalácová dispozice a mohutné opevnění
Egerberk patří k výrazným příkladům hradu se dvěma paláci. Pravidelné obdélné nádvoří uzavíraly na kratších stranách dvě palácová křídla, zatímco delší strany tvořily spojovací hradby. Severozápadní část doplňovala polygonální věžice.
Z dochovaných staveb nejvíce upoutají obvodové zdi severovýchodního, někdy označovaného jako věžový palác. Dochovaly se až přibližně do úrovně druhého patra a jsou v nich patrné dveřní i okenní otvory. Zajímavostí je otvor s dvojitou gotickou klenbou. Na místě lze dále rozeznat části hradeb, sklepní hospodářské prostory, zbytky dolního hradu i torzo vstupní brány s polygonální flankovací věžicí.
Hrad chránilo také předhradí s vlastním opevněním a příčnou budovou. Vnější obranný systém tvořila věžovitá brána, příkop a val. Na koruně valu se nacházela další, první brána. I dnes proto návštěva nepůsobí jako pouhá procházka k několika izolovaným zdem, ale jako průchod rozsáhlým opevněným areálem.
Od Jana Husa k hradním pověstem
Po Jindřichu Škopkovi se v držbě vystřídali další významní šlechtici, mimo jiné Mikuláš Augustinův z Prahy, nejvyšší zemský písař. Podle tradice na Egerberku patrně pobýval na přelomu let 1412 a 1413 Jan Hus a měl zde začít pracovat na české postile. Jde o zajímavé, ale opatrně formulované spojení hradu s jednou z nejvýraznějších postav českých dějin.
V 15. století provázely Egerberk majetkové spory mezi pány z Ilburka, Šumburky a Jakoubkem z Vřesovic. K místním příběhům patří vyprávění o Wendovi z Ilburka, kterého měl Vilém ze Šumburka po obsazení hradu nechat zemřít v hladomorně. Tato událost patří spíše do oblasti pozdějších podání a místních pověstí než mezi bezpečně doložená fakta.
Od roku 1460 drželi hrad téměř celé století Fictumové. Roku 1557 přešel k Bohuslavu Felixovi Hasištejnskému z Lobkovic, který si nechal vybudovat nové sídlo Felixburk v Rašovicích. Roku 1591 získali Egerberk Štampachové ze Štampachu. Po konfiskaci jejich majetku po stavovském povstání koupil panství v roce 1623 Kryštof Šimon z Thunu a připojil hrad ke Klášterci.
Zánik sídla a pomalá obnova
Po připojení ke kláštereckému panství ztratil Egerberk svou rezidenční funkci a začal chátrat. Mapa lesů z roku 1790 ho podle dostupných podkladů ještě zachycuje se střechami, k úplnému rozpadu tedy došlo až později.
Dnes je hrad v soukromých rukou. Vlastník Petr Zajíc, historik a pracovník památkové péče, postupně zajišťuje zdivo a snaží se areál zpřístupňovat. V roce 2023 přispělo město Klášterec nad Ohří na informační tabule a zabezpečení vstupu do paláce, Ústecký kraj podpořil statické zajištění starého paláce a brány. Stav památky se může dále měnit, stále však platí, že jde o nezajištěný areál vyžadující opatrnost.
Výlet z Lestkova za výhledy
Nejkratší cesta vede z Lestkova po červené turistické značce. Podle místa, odkud v obci vyrazíte, měří zhruba půl až jeden kilometr. Delší varianta začíná u lázeňského areálu v Klášterci nad Ohří a měří přibližně 2,5 až 3 kilometry. Od železniční stanice lze pokračovat po zelené značce do Rašovic a dále po červené přes Lestkov; tato trasa má kolem 4,5 kilometru.
Autem je možné dojet do Lestkova, poslední úsek je nutné absolvovat pěšky. Potvrzené parkoviště přímo u hradu není z dostupných podkladů známé, proto je vhodné parkovat pouze s ohledem na místní podmínky.
Z hradního vrchu se otevírají pohledy ke Klášterci, na údolí Ohře, Krušné hory, Měděnec a Klínovec i směrem ke Kadani. Za vhodných podmínek lze zahlédnout také zříceninu Šumburku. Viditelnost ovšem závisí na počasí, roční době a okolní vegetaci. Na cestu se hodí pevná obuv a při prohlídce je nutné nevstupovat do nebezpečných míst, nezasahovat do zdiva ani odnášet případné archeologické nálezy.