V Českém Krumlově se potkávají tři různé příběhy. Prvním je život Eleonory Amálie ze Schwarzenbergu, významné šlechtičny 18. století. Druhým archeologický nález neobvyklých hrobů na Plešivci. A třetím moderní legenda, která z kněžny vytvořila takzvanou upíří princeznu. Právě rozdíl mezi doloženými fakty a pozdější představivostí dělá z tématu jednu z nejzajímavějších krumlovských záhad.
Skutečný život kněžny
Eleonora Amálie Magdalena ze Schwarzenbergu se narodila 20. června 1682 do rodu Lobkowiczů. V roce 1701 se provdala za Adama Františka ze Schwarzenbergu. Jejich manželství nebylo od počátku bez komplikací, mimo jiné kvůli sporům kolem nevyplaceného věna z Eleonořiny rodiny.
Manželé měli dceru Marii Annu a dlouho čekali na mužského dědice. Syn Josef Adam se narodil 22. prosince 1722. S touto událostí se spojuje také založení kaple svatého Jana Nepomuckého v kostele svatého Víta, k němuž došlo v letech 1725 až 1726.
Osud rodiny se změnil v červnu 1732. Adam František byl při lovu u Brandýsa nad Labem postřelen císařem Karlem VI. a na následky zranění zemřel. Ovdovělá Eleonora se poté usadila především v Českém Krumlově a spravovala rozsáhlé schwarzenberské majetky za nezletilého syna. Zemřela 5. května 1741 ve Vídni, nikoli v roce 1761, jak se někdy nesprávně uvádí.
Kde hledat Eleonoru v Krumlově
Nejpevnější skutečnou stopou jejího příběhu je kostel svatého Víta v historickém centru. Podle městské encyklopedie jsou Eleonořiny ostatky uloženy v kapli svatého Jana Nepomuckého. Ve výklenku kaple se nacházejí také srdce některých Schwarzenbergů, včetně Eleonořina a srdce jejího manžela Adama Františka.
Kostel přitom není zajímavý jen kvůli schwarzenberské tradici. Ukazuje také starší rožmberské dědictví Českého Krumlova, například pozůstatky hrobky, náhrobní desky Viléma z Rožmberka a Anny Marie Bádenské nebo řadu gotických a barokních prvků. Aktuální možnost návštěvy kaple je vhodné ověřit u místní farnosti či v informačním centru.
Druhou důležitou zastávkou je krumlovský zámek. V 18. století představoval rezidenci Schwarzenbergů a místo, odkud Eleonora po manželově smrti ovlivňovala chod panství. Dnešní prohlídkové trasy připomínají historii rodu i jeho významné osobnosti. Zámek tak nabízí skutečný kontext jejího života, nikoli místo spojené s prokázaným vampýrským rituálem.
Hrob na Plešivci a co ukázala archeologie
V roce 2000 byl při rekonstrukci inženýrských sítí v Plešivecké ulici odkryt novověký hřbitov s jedenácti kostrovými hroby ze 17. a 18. století. Některé vykazovaly neobvyklé uložení ostatků. Největší pozornost vzbudil ženský hrob číslo 3. Kostra měřila přibližně 159 centimetrů, lebka byla oddělena od těla a vložena mezi kolena. V ústech ležel kámen, další kameny se nacházely u hlavy a u zápěstí byly skleněné korálky, patrně z růžence.
Takový nález může připomínat protivampirická opatření, která měla zabránit domněle nebezpečnému mrtvému vrátit se mezi živé. Archeologie však vyžaduje větší opatrnost. U ženského hrobu nebyly na lebce ani krčních obratlích zjištěny stopy násilného oddělení. Pohyb kostí mohl souviset s rozkladem těla, rozpadem rakve, sesunem půdy nebo pozdějším narušením hrobu.
Také u dalších hrobů se nabízí více výkladů. U hrobu číslo 8 lze neobvyklou polohu lebky a kamenů vysvětlit přirozenými změnami během rozkladu. U hrobu číslo 9 připadá v úvahu záměrný atypický pohřeb, snad i s protivampirickými zásahy. Ani jeden z těchto anonymních nálezů však nebyl ztotožněn s Eleonorou Amálií.
Legenda vznikla až později
V dostupných ověřených pramenech není doloženo, že by byla Eleonora za svého života v Českém Krumlově považována za upírku. Spojení kněžny s vampýrským příběhem se výrazně rozšířilo až díky dokumentu The Vampire Princess, respektive Die Vampirprinzessin, z roku 2007 a následným mediálním interpretacím.
Do vyprávění se někdy přidává také balada Lenore Gottfrieda Augusta Bürgera nebo domnělá souvislost s Bramem Stokerem. Jde ale o hypotézy, nikoli o prokázané historické vazby. Jisté je pouze to, že Český Krumlov poskytl legendě působivé kulisy: zámek mocného rodu, starobylý kostel a archeologický nález neobvyklých pohřbů.
Kdo chce téma poznat na místě, může spojit návštěvu kostela svatého Víta, schwarzenberské části zámku a procházku po Plešivci. Kostel připomíná skutečný konec Eleonořina života, zámek její působení a Plešivec nález, který pomohl vytvořit moderní legendu. Mezi těmito třemi místy tak lze sledovat nejen příběh jedné kněžny, ale i způsob, jakým se z archeologické záhady rodí poutavý mýtus.