Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Archeologie.
Kostel sv. Petra a Pavla patří k nejvýraznějším místům historické Bíliny. Jeho příběh sahá až ke kronikářské zprávě o události z roku 1061, dnešní podobu však utvářely pozdější přestavby i požár města. Další střípky minulosti přinesl archeologický výzkum v okolí chrámu.
Země hradů propojuje skutečné nálezy z Hukvald s modely, které ukazují podobu středověkých sídel. Expozici nehledejte v hradním areálu: sídlí v prvním patře rodného domu Leoše Janáčka, kde působí také turistické informační centrum. Po přestavbě se znovu otevřela v květnu 2025, její aktuální dostupnost je ale dobré ověřit.
Za nenápadným průjezdem v centru Starého Města se skrývá místo, které po staletí vítalo kupce mířící do Prahy. Ungelt, někdejší celní a obchodní dvůr, dnes tvoří soubor osmnácti domů, v němž se potkávají středověké kořeny, barokní fasády i renesanční palác Granovských.
Archeopark ve Všestarech převádí archeologické poznatky do prostoru: pravěké stavby tu nejsou jen obrázkem v expozici, ale místem, které si lze prohlédnout zblízka. Jeden z nejvýraznějších objektů, rondel, přitom není rekonstrukcí místního neolitického naleziště. Jeho předlohou byl nález z Kuřimi.
Hrádek nad Nisou nabízí víc než cestu k česko-německo-polskému Trojmezí, vzdálenému přibližně dva kilometry od města. V historickém centru můžete sledovat stopy středověku, renesance i baroka a výlet doplnit návštěvou nedalekého hradu Grabštejn.
Nad údolím Bělkovického potoka se na jednom místě potkávají pozůstatky pravěkého opevnění a příběh hradu založeného budoucím Karlem IV. Jeho jádro však zničila těžba kamene, a tak dnes Tepenec nepůsobí jako běžná zřícenina. Co o něm prozradil archeologický výzkum a co tu lze spatřit?
Pražská Hanspaulka nese jméno po barokním zámečku, který vznikl na místě někdejší vinice. Komentovaná vycházka v březnu 2027 nabídne pohled na prvorepublikovou architekturu, barokní usedlosti i panoramata města – propojí tak několik vrstev zdejší historie.
Na zalesněném hřebeni Kozince nad Čeladenkou dnes nenajdeme hradní zdi ani upravenou expozici. Zůstaly tu však terénní stopy po malém středověkém opevnění, jehož poloha napovídá, že mohlo střežit cestu vedoucí Beskydami z Moravy směrem do Uher.
Na Špitálském náměstí se středověká péče o nemocné a chudé potkává s barokní kaplí i dnešním pravoslavným životem. Nenápadný areál připomíná také starší pohřebiště, které odhalil archeologický výzkum. Je to místo, kde se v jedné části historického Tábora skládají různé vrstvy městských dějin.
V centru Slaného se za zdmi někdejšího hejtmanství skrývá hotelové wellness v prostorách gotických sklepů. Křišťálové spa spojuje historické klenby se saunami, whirlpooly i procedurami, které lze rezervovat pro soukromý odpočinek ve dvou nebo v menší společnosti.
Na návrší nad zaniklým Pořejovem stojí ruiny kostela svaté Anny, někdejšího poutního místa s pozoruhodnou barokní minulostí. Jeho příběh se prolíná s osudem městečka, které poškodila válka, poválečné vysídlení i pozdější zavážení trosek.
V lesích u Lulče stojí nenápadný pomník T. G. Masaryka, jehož příběh je spojený s místními Sokoly i někdejší cestou do práce. Za války a v době komunistického režimu se jej podle místního podání podařilo uchránit před nežádoucí pozorností. Okolní krajina navíc připomíná, že zdejší „hradiště“ může označovat více různých míst.