Jen málokterá zřícenina v Podyjí spojuje dramatickou polohu, složitý stavební vývoj a příběh pohraničního hradu tak výrazně jako Frejštejn. Stojí na srázném skalnatém výběžku nad soutokem Dyje a Křeslického potoka, jižně od Podhradí nad Dyjí. Obec ostatně svůj dnešní název získala právě podle hradu, který jí dodnes dominuje.
Frejštejn není upraveným návštěvnickým objektem s pokladnou a pravidelnými prohlídkami. Jeho kouzlo spočívá v tom, že se po areálu můžete pohybovat volně a vnímat jej jako součást krajiny. Mezi zbytky zdí, příkopy a svahy se přitom stále dá dobře číst původní podoba významného středověkého sídla.
Hrad s několika stavebními životy
Frejštejn patří k nejstarším šlechtickým hradům na Moravě. Vznikl pravděpodobně před polovinou 13. století v rámci bítovského kastelánství a osoby, které se podle něj psaly, jsou v písemných pramenech doloženy už v polovině tohoto století.
Nejstarší jádro mělo přibližně třicet metrů na délku a sedmnáct na šířku. Tvořil je menší palác a válcová obranná věž, takzvaný bergfrit. Z věže dnes zůstaly jen základy o průměru kolem devíti metrů. Později bylo jádro obehnáno mohutným pětiúhelníkem hradeb, jejichž zdivo dosahovalo tloušťky přibližně 1,8 až 2,3 metru.
Na konci 13. století přibyl dolní hrad s vysokou hradbou, novou branou a hlubokým šíjovým příkopem. Ten měl být široký asi 35 metrů a překonával jej dřevěný most dlouhý přibližně 22 metrů. Ve 14. století pak v dolní části vznikl reprezentativní trojpodlažní palác s kaplí svaté Kateřiny. Z jejího zdiva se dochovala také část okenní kružby.
Pohraniční pevnost i sídlo neklidných pánů
Hrad ležel v citlivém pohraničním prostoru, a jeho dějiny proto nebyly klidné. Po pádu Přemysla Otakara II. byl Frejštejn spojován s loupeživými výpravami. Roku 1286 proti němu zasáhl rakouský vévoda Albrecht I. se souhlasem mladého krále Václava II. Podle odborného výkladu byl hrad dobyt a zbořen, později však znovu rozšířen.
Další výrazná proměna přišla roku 1422, kdy Frejštejn získal do dědičné zástavy Lipolt Krajíř z Krajku. Nechal jej zesílit parkánovým pásem a hranolovými baštami. Jeho nástupce Jan Krajíř byl ve 40. letech 15. století moravskými stavy označen za zemského škůdce a hrad měl být vykoupen a zbořen. Přesný průběh zkázy však není zcela jistý. Písemná zpráva z roku 1487 už každopádně hovoří o „zbořeném“ Frejštejně a hrad nebyl obnoven.
Při procházce areálem lze hledat zbytky válcové věže, paláce, kaple, obvodových hradeb i bran. Zaujme také vysoká věž se střílnami, která souvisí s nedokončenou pevnostní přestavbou v 16. století. Rozloha chráněné lokality činí zhruba 7600 metrů čtverečních, takže nejde o malou izolovanou ruinu, ale o rozsáhlý hradní areál.
Výlet bez vstupného, ale s opatrností
Frejštejn je podle dostupných regionálních informací volně přístupný po celý rok. K hradu se dá dojít z Podhradí nad Dyjí po značených turistických trasách. V podkladech se objevuje žluté značení, novější materiály zmiňují také zelenou trasu směrem ke Cornštejnu. Protože se značení může měnit, vyplatí se před cestou ověřit aktuální mapu.
Areál má charakter nezajištěné zříceniny. Zdivo, prudké svahy, příkopy a nerovný terén vyžadují pevnou obuv a zvýšenou pozornost, hlavně za mokra a při výletu s malými dětmi. V dostupných podkladech není spolehlivě potvrzeno oficiální parkoviště přímo u hradu, občerstvení ani toalety, takže je lepší plánovat návštěvu jako výlet do přírody, nikoli jako krátkou zastávku u kompletně vybavené památky.
Jedna zastávka na cestě Vranovskem
Frejštejn dobře zapadá do putování po památkách v okolí Vranovské přehrady. Navázat můžete na návštěvu Cornštejna, hradu Bítov, zámku Vranov nad Dyjí nebo Uherčic. Pro cyklisty je připraven okruh Vranovsko dlouhý 57 kilometrů, který tyto zajímavosti propojuje. Vede převážně po méně frekventovaných asfaltových silnicích, ale kvůli častému střídání stoupání a klesání není úplně nenáročný.
Výletní atmosféru místa doplňuje výhled do údolí Dyje a okolní skalnaté krajiny. Romantické ruiny zaujaly také filmaře – podle regionálních materiálů se zde natáčela česká pohádka Císař a tambor. Hlavním důvodem k návštěvě však zůstává samotný Frejštejn: méně známá, působivá a volně přístupná památka, která připomíná neklidnou historii moravského pohraničí.
Zřícenina je dnes majetkem obce Podhradí nad Dyjí, která ji získala v roce 2009. Převod byl spojen s podmínkou zachování, ochrany a zpřístupnění památky veřejnosti. Před cestou je vhodné ověřit také aktuální dopravní situaci v obci, zejména v období plánované rekonstrukce mostu přes Dyji.