V Karviné se dochoval zámek, který v sobě spojuje středověké kořeny, šlechtickou reprezentaci i novodobý příběh města poznamenaného průmyslem. Fryštát je dnes jediným ze tří podobně okázalých aristokratických zámků, které na území dnešní Karviné ještě ve 20. století stály. Jeho empírová podoba proto není jen působivou kulisou v centru města, ale také důležitým dokladem zdejší minulosti.
Od piastovského hradu k empírovému sídlu
Počátky Fryštátu jsou spojovány s dřevěným gotickým hradem. Podle tradované historie jej pravděpodobně založili těšínští Piastovci jako své druhé sídlo po Těšíně. Dřevěnou stavbu zničil požár v roce 1511 a na jejím místě následně vznikl renesanční zámek.
V dalších staletích se na panství vystřídalo několik majitelů. Významnou kapitolu představoval rod Taaffů, který Fryštát získal roku 1749. Po dalším požáru v roce 1781 se však historie zámku znovu obrátila k přestavbě. Roku 1792 panství koupili Larisch-Mönnichové a právě za jejich držení získalo sídlo podobu, kterou obdivujeme dnes. Rozsáhlé úpravy kolem roku 1800 vtiskly zámku charakteristický empírový vzhled. Rod jej vlastnil až do roku 1945.
Prohlídka hlavní budovy a Lottyhausu
Hlavní prohlídková trasa vede osmnácti zámeckými komnatami. Návštěvník při ní poznává interiéry, které připomínají život aristokratické rodiny i reprezentativní funkci sídla. Prohlídka trvá přibližně hodinu a představuje nejucelenější způsob, jak se se zámkem seznámit.
Druhá trasa pokračuje do Lottyhausu, pojmenovaného po hraběnce Charlottě Larisch-Mönnichové. Patnáct místností zde přibližuje šlechtické a měšťanské bydlení 19. století. Oproti hlavní budově působí tato část jako jiný pohled na tehdejší každodennost – méně formální a více zaměřený na způsob života a vybavení domácnosti. Lottyhaus byl po rekonstrukci zpřístupněn v září 2003.
Umění v Lottyhausu
Lottyhaus není pouze pokračováním zámecké expozice. Sídlí zde také pobočka Národní galerie Praha, díky níž se Fryštát propojuje s českým výtvarným uměním. Aktuální nabídka galerie se může v průběhu času měnit; podle současných informací zde návštěvníci najdou výstavu Havířská balada: Sto roků hornictví v umění.
Její zaměření dobře zapadá do prostředí Karviné. Zatímco zámek připomíná šlechtickou minulost a společenský život někdejšího panství, výstava obrací pozornost k hornickým regionům a k tomu, jak se práce v dolech, krajina i osudy lidí promítly do umění. Expozice Národní galerie je přístupná samostatně bez průvodce a její návštěva obvykle zabere zhruba půl hodiny.
Park Boženy Němcové jako součást areálu
Prohlídka Fryštátu nekončí u zámeckých zdí. Někdejší zámecký park dnes nese jméno Park Boženy Němcové a tvoří přirozené pokračování návštěvy. Byl založen roku 1804 v anglickém krajinářském stylu. Larisch-Mönnichové zde vytvořili prostor určený k odpočinku i reprezentaci, který doplňovaly další stavby a prvky zámeckého areálu.
V parku se nachází rodová hrobka Larisch-Mönnichů. Dochovala se také kopie bazénu se sousoším puttů s delfínem. Originál byl přenesen do interiéru zámku Fryštát ze zámeckého parku v Solci. Park je součástí městské památkové zóny společně s historickým jádrem Karviné a Lázeňským parkem, takže návštěvu zámku lze snadno spojit s procházkou městem.
Zámek ve vlastnictví města
Po konfiskaci v roce 1945 sloužil zámek nejprve generálnímu ředitelství OKD a později městskému národnímu výboru. V 50. a 60. letech utrpěl necitlivými stavebními zásahy. Od roku 1990 patří zámek s parkem městu Karviná. Hlavní budova prošla v letech 1994 až 1997 rekonstrukcí a na podzim roku 1997 se znovu otevřela veřejnosti.
Dnes Fryštát funguje jako kulturní centrum s výstavami, koncerty a vzdělávacími programy. V hlavní sezoně, zpravidla od dubna do října, se komentované trasy otevírají od úterý do neděle, zatímco mimo sezonu bývají dostupné především o víkendech nebo po předchozí objednávce. Přesný rozpis se může měnit kvůli akcím, svatbám či technickým důvodům, proto je vhodné ověřit aktuální provoz před cestou. Základní adresa zámku je Masarykovo náměstí 1/1, Karviná-Fryštát.