Na Grabštejně se návštěvníci při speciálních kastelánských prohlídkách podívají dál než na běžné návštěvnické okruhy. Prodloužené trasy mohou vést do půd, sklepení, zákulisí hradu nebo do míst, která zůstávají při standardní návštěvě za provazy. Výklad vede kastelánka Mgr. Věra Ozogánová a vedle dějin samotné památky přibližuje také to, jak se o hrad pečuje a jak vznikají prohlídkové trasy.
Pod střechu i do podzemí
Kastelánská prohlídka není jen delší variantou běžného okruhu. Její náplň se může zaměřit na určité období nebo osobnosti spojené s Grabštejnem a nabídnout pohled do míst, kam se návštěvník obvykle nedostane. Patří mezi ně například zaniklá spojovací chodba mezi východním a severním křídlem hradu.
Právě taková zákoutí pomáhají pochopit, jak hrad fungoval mimo reprezentativní sály. Půdy, sklepy, chodby a další provozní prostory ukazují stavbu jako živý organismus, v němž se po staletí měnily potřeby jeho obyvatel, správců i vojáků. Prohlídka zároveň vysvětluje, proč se některé části otevírají jen při výjimečných příležitostech a jakou roli v tom hraje památková péče.
Termíny pro rok 2026
Oficiální program hradu aktuálně uvádí čtyři kastelánské prohlídky. Dubnová akce připomněla Mezinárodní den památek a sídel a vedla od půd přes běžnou prohlídkovou trasu s kaplí až do hradního sklepení. Červencový termín byl součástí programu Vítání léta. Začínal ve 21:30 a hradní trasy se při něm procházely v komorním osvětlení po setmění.
K 27. srpnu 2026 už tyto dvě prohlídky proběhly. Nejbližší plánovaná akce připadá na 13. září v rámci Dnů evropského dědictví. Začátek je stanoven na 16:00 a prohlídka má trvat přibližně do 18:30. Podobně jako dubnový termín nabídne cestu od půd až ke sklepení.
Sezónu kastelánských prohlídek uzavře 1. listopadu akce nazvaná Poslední prohlídka sezóny. Začíná v 15:00 a povede napříč oběma běžnými návštěvnickými trasami. Nabídne příběhy, na které při standardních prohlídkách nezbývá čas, a možnost nahlédnout také do částí hradu mimo obvyklý návštěvnický pohyb. U konkrétní podoby listopadové trasy se mohou jednotlivá zpřístupněná místa lišit.
Od pohraniční pevnosti k renesančnímu sídlu
Grabštejn stojí na skalnatém kopci nad Chotyní, nedaleko Hrádku nad Nisou a v blízkosti česko-německo-polského Trojzemí. Založen byl ve druhé polovině 13. století jako pohraniční pevnost, která střežila obchodní cestu z Čech do Lužice. První písemná zmínka pochází z roku 1286, kdy je jako jeho majitel uváděn Ota II., purkrabí z Donína.
V polovině 16. století prošel gotický hrad výraznou proměnou a získal podobu renesančního sídla. Z této etapy pochází také kaple svaté Barbory s celoplošnou nástěnnou výmalbou. Dochované renesanční malby z roku 1569 patří k nejcennějším částem areálu. Kaple připomíná nejen umělecké a architektonické souvislosti doby, ale také dlouhou obnovu po období devastace. Restaurování maleb, barokního varhanního pozitivu z roku 1692 a dalších prvků podpořily mimo jiné benefiční koncerty.
Od počátku 18. století patřil Grabštejn Gallasům a později Clam-Gallasům. Postupně se stal správním centrem panství a obývali jej především úředníci. Po druhé světové válce se areál ocitl ve vojenském prostoru. Horní hrad sloužil jako ubytování vojáků a jejich rodin i jako skladiště, od začátku 70. let však chátral.
Památka, kterou pomáhali zachránit dobrovolníci
První záchranné práce navázaly na statický průzkum z roku 1986, výraznější obnova se rozběhla na přelomu let 1989 a 1990. Na záchraně Grabštejna se podíleli čeští i zahraniční studenti, místní samospráva a veřejnost. Část obnovy pomohly financovat také výnosy benefičních koncertů. Dnes hrad připomíná nejen šlechtické dějiny, ale i příběh památky, která se po desetiletích úpadku postupně vracela do života.
Běžné okruhy provádějí návštěvníky od gotických sklepů přes renesanční sály až po úpravy z 19. století. Nezaměřují se přitom pouze na majitele panství, ale také na každodenní práci personálu, například v kuchyni nebo v bytě nadlesního. Samostatně lze vystoupat také na hradní věž s kruhovým výhledem do Čech, Německa a Polska.
Jednotné vstupné na kastelánské prohlídky je podle aktuálních informací 320 korun. Kapacita může být omezená, proto hrad doporučuje zajistit si vstupenky předem online. K hradní bráně se autem nedojíždí; parkoviště je zhruba 300 metrů od areálu a vede od něj upravená lesní cesta. Do Chotyně lze přijet také vlakem, železniční zastávka je přibližně kilometr od hradu.
Speciální trasy mohou vést prostory s náročnějšími podmínkami pohybu. Běžné okruhy nejsou plně bezbariérové a konkrétní přístupnost kastelánské prohlídky je proto vhodné předem ověřit u správy hradu.