Podle prezentace státního hradu Grabštejn jde o jediné muzeum vojenských polních veterinárních souprav v České republice. Jeho téma je úzké, ale překvapivě poutavé: ukazuje, jak armády pečovaly o zvířata, která po desetiletí sloužila při přepravě, ochraně, doručování zpráv i vyhledávání nebezpečných látek.
Expozice v podhradí Chotyně není jen sbírkou starých brašen a nástrojů. Přibližuje celé zázemí vojenské služby, bez něhož by se neobešli koně, služební psi ani poštovní holubi. Návštěvník tak nahlédne do oblasti, která bývá ve vyprávění o armádě poněkud skrytá, přesto byla pro její fungování zásadní.
Od polních souprav k péči o zvířata
V muzeu jsou zastoupeny veterinární soupravy německé, sovětské a československé armády. Oficiální popis expozice je řadí do období od první světové války do 50. let 20. století. Dochované vybavení připomíná, že vojenská veterinární služba musela pracovat přímo v terénu, často s omezenými možnostmi a daleko od běžných nemocnic či ordinací.
Mezi zajímavé exponáty patří souprava určená k odhalení a ošetření zvířat zasažených bojovými chemickými látkami. Nechybí ani narkotizační vybavení pro uspávání služebních psů nebo maketa koně, na níž se vojáci učili správně uzdit a sedlat. Pozornost si zaslouží také československá souprava pro léčbu poštovních holubů. Ta ukazuje, že vojenská zvířata neměla vždy podobu velkého tažného koně nebo německého ovčáka.
Historické pomůcky přitom nejsou zajímavé pouze jako technické předměty. Vyprávějí o každodenní práci lidí, kteří museli zvířata ošetřit, udržet je v kondici a někdy je zachránit v náročných podmínkách. Právě v tom spočívá hlavní kouzlo muzea: za každým nástrojem je konkrétní úkol a za ním služba, kterou zvíře vykonávalo.
Grabštejn jako místo vojenské kynologie
Umístění muzea není náhodné. Dolní zámek a okolí Grabštejna využívá Armáda České republiky. Vojenská historie areálu se výrazně proměnila po roce 1953, kdy začal sloužit armádním potřebám. Výcvikové středisko psů a psovodů se sem přesunulo v květnu téhož roku z Terezína. Později prošlo několika organizačními změnami, dnešní pracoviště nese označení Centrum vojenské kynologie Chotyně.
V podhradí se tak potkávají dvě časové vrstvy. Muzeum připomíná starší polní veterinární techniku, zatímco armádní kynologie zde pokračuje v současnosti. Vojenské psy dnes čeká výcvik pro střežení a hlídkovou službu, ale také vyhledávání drog, zbraní a výbušnin. Při zkouškách musí psi a jejich psovodi fungovat jako sehraný tým a zvládat i hluk, stres nebo prohledávání objektů.
Athos: příběh psa, který se vrátil domů
Osobnější tvář současné kynologie představuje příběh německého ovčáka Athose. Dne 30. září 2012 byl při raketovém útoku na základnu FOB Shank v afghánské provincii Lógar těžce zraněn. Sloužil tam jako pes určený k vyhledávání výbušnin. Po prvním ošetření následoval transport na základnu Bagrám a poté do německého Ramsteinu, kde podstoupil další operace.
Na začátku roku 2014 se Athos vrátil na Grabštejn a znovu se zapojil do výcviku. Následky zranění mu však nedovolily vrátit se k plnému nasazení. Nakonec odešel do veteránského důchodu v péči svého psovoda Rostislava Bartončíka. Za svůj osud a službu byl v lednu 2014 oceněn tehdejším ministrem obrany. Jeho příběh připomíná, že vojenská kynologie není jen výcvik povelů, ale také dlouhodobé pouto mezi člověkem a zvířetem.
Historie vedle moderního zázemí
Zajímavým protikladem k historickým soupravám je nová veterinární ošetřovna, která v areálu vznikla v letech 2021 až 2023. Podle údajů Ministerstva obrany nabízí operační sály, zobrazovací techniku včetně MRI, CT a RTG, rehabilitaci, hospitalizaci, zubní ordinaci i laboratoře. Jde o současné odborné zázemí armádní péče o služební psy, nikoli o vybavení běžně přístupné v rámci prohlídky muzea.
Samotné muzeum se navštěvuje pouze s průvodcem a prohlídka trvá přibližně 40 minut. Nejde o expozici otevřenou každý den v běžném režimu hradu, proto je dobré před cestou ověřit aktuální termíny u správy Grabštejna a případně si místo rezervovat. V roce 2026 jsou vypsány vybrané víkendové termíny od dubna do října, obvykle s prohlídkami v 11 a 14 hodin. Jednotné vstupné činí podle aktuálního ceníku 100 korun.
Veterinární muzeum dává smysl spojit s návštěvou samotného hradu Grabštejn, který je poprvé písemně doložen už roku 1286. Výlet tak nabídne středověkou památku, méně známý příběh armádní péče o zvířata i připomínku toho, že vojenská kynologie má v Chotyni živou současnost.