Skalní tunel, kterým kdysi proudila voda k mlýnu, je nenápadnou, ale výmluvnou stopou průmyslové minulosti Pavlínina údolí. Grieselův mlýn stojí na Chřibské Kamenici u západního vstupu do údolí, v katastru Jetřichovic. Jeho příběh ukazuje, jak se vodní provoz v tomto sevřeném údolí proměnil v textilní výrobu.
Starší místo, mladší podoba
O počátcích mlýna se údaje rozcházejí. Regionální turistické informace uvádějí, že se o něm píše už v 17. století. Odborná databáze vodních mlýnů naproti tomu klade stavbu současného mlýna do roku 1838 a v souvislosti s ním zaznamenává Ignáce Griesela v roce 1843. Nejde nutně o rozpor: starší zmínka může odkazovat k mlýnskému provozu na místě, zatímco datum 1838 se vztahuje k dnešní budově. Bez dalšího ověření v archivních pramenech proto nelze stáří dochovaného objektu jednoduše posunout do 17. století.
Po polovině 19. století se provoz proměnil. Mlýn byl přestavěn na přádelnu nití, tedy niťárnu, a voda dál zůstala důležitým zdrojem energie. Záznam z roku 1930 uvádí, že niťárna tehdy fungovala a jejím majitelem byl Josef Müller nebo jeho nástupce. Jedna budova tak v různých obdobích sloužila odlišným způsobům výroby, které spojovala řeka a její síla.
Náhon vytesaný do skal
Vodu přiváděl od jezu na Chřibské Kamenici náhon vedený podél skal. Jeho část prochází skalním tunelem, který byl do skály vysekán. Právě tento detail pomáhá představit si, kolik práce vyžadovalo využití prudkého a úzkého údolí. Voda se nemusela k mlýnu dostat jen přirozeným korytem; její cestu bylo třeba upravit tak, aby mohla pohánět zařízení v provozu.
Technický záznam z roku 1930 popisuje vodní kolo na svrchní vodu se spádem 6,05 metru a výkonem 18,8 koňské síly. Čísla připomínají, že nešlo pouze o romantický mlýn u řeky, ale o konkrétní výrobní zařízení. Náhon a tunel jsou dnes cennou součástí místa právě proto, že umožňují číst krajinu jako někdejší pracovní prostor, ne jen jako přírodní kulisu.
Údolí řeky a Rusalčina jeskyně
Pavlínino údolí je skalnatý kaňon, kterým protéká Chřibská Kamenice. Od roku 1993 je přírodní rezervací o rozloze přibližně 183 hektarů; zasahuje do katastrů Jetřichovic, Rynartic a Studeného u Kunratic. V řece žije například mihule potoční. Správa národního parku upozorňuje také na nepůvodní borovici vejmutovku a na výsadbu domácí jedle bělokoré.
Dalším místem, které lze spojit s procházkou údolím, je Rusalčina jeskyně. Název může vzbuzovat představu hlubokého podzemí, ve skutečnosti jde o skalní převis či menší přírodní výklenek u červeně značené trasy mezi Jetřichovicemi a Studeným. Výlet tak nabízí několik vrstev najednou: vodní techniku, skalní krajinu i drobné přírodní útvary, které snadno mineme, pokud se soustředíme jen na cíl cesty.
Výlet za krajinou, ne do interiéru
Pavlíniným údolím vede červená značka z Jetřichovic směrem ke Studenému. Další možností je přístup od Rynartic po modré a následně červené značce. U západního vstupu do údolí se uvádí autobusová zastávka Jetřichovice, koupaliště; před cestou je vhodné ověřit aktuální jízdní řády.
Grieselův mlýn není běžně přístupnou návštěvnickou památkou. Počítejte proto spíše s poznáváním jeho polohy, okolní krajiny a dochovaných technických stop zvenčí než s prohlídkou interiéru. Podmínky v Českém Švýcarsku se mohou měnit a v celém národním parku hrozí pád stromů. Před výletem je proto rozumné zkontrolovat aktuální upozornění správy parku a respektovat případná omezení.