Hartenberg v Hřebenech u Josefova patří k místům, kde minulost není uzavřenou kapitolou. Zřícenina hradu a pozdějšího zámku se stále proměňuje: mezi dochovanými zdmi pracují restaurátoři, řemeslníci i dobrovolníci a část areálu znovu slouží lidem. Výlet sem proto není jen prohlídkou romantické ruiny, ale také setkáním s živým příběhem památkové obnovy.
Osm století na skalním ostrohu
Hartenberg vznikl na výrazném skalním ostrohu nad řekou Svatavou, přibližně sedm kilometrů od Sokolova. Jeho počátky sahají nejpozději na přelom 12. a 13. století, podle novějších průzkumů však mohl hrad vzniknout už ve 12. století. První písemná zmínka pochází z roku 1345.
Původně šlo o ministeriální hrad na pomezí Českých zemí a Svaté říše římské. V 16. století prošel výraznou přestavbou za Šliků a jeho podoba se postupně přibližovala pohodlnějšímu šlechtickému sídlu. V následujících staletích se z hradu stal renesanční a později barokní zámek.
Dodnes jsou patrné zbytky paláce, věž, obvodové zdivo nebo gotické sklepy s románskými základy. Obnovená kaple svatých Tří králů připomíná dobu, kdy Hartenberg nebyl ruinou, ale reprezentativním sídlem.
Po požárech zůstaly ruiny
Po zestátnění v roce 1945 začal areál chátrat. Hlavní palác byl později využíván jako sýpka pro obilí a brambory, objekt se rozebíral a rozkrádal. Následovaly úmyslné požáry, které podle dostupných údajů zasáhly Hartenberg v průběhu let 1984 až 1991. Nejničivější z nich se uvádí v červnu 1985.
Poškození bylo rozsáhlé. Část paláce se zřítila, věž přišla o krov a zanikla téměř všechna nádvořní stavení. Z někdejšího sídla zůstala zřícenina, která však neztratila svůj půvab ani historickou hodnotu. Právě v této podobě Hartenberg oslovuje návštěvníky dodnes: odhalené konstrukce umožňují číst jeho stavební vývoj přímo ve zdivu.
Obnova jako společná práce
Výrazný obrat přinesl rok 1997, kdy rozsáhlý areál koupil soukromý majitel Bedřich Loos. Obnova se od začátku opírá o tradiční postupy, stavebněhistorický a archeologický průzkum i praktickou práci přímo na místě. Do záchrany se zapojili odborníci, stavební huť Hartenberg a lidé, kteří se zde učí starým řemeslům.
Důležitou součástí příběhu jsou mezinárodní dobrovolnické workcampy pořádané od roku 2000 ve spolupráci s organizací INEX-SDA. Na Hartenbergu se vystřídalo více než tisíc dobrovolníků z více než 75 zemí. Pomáhají s odklízením sutin, záchranou a dostavbou zdiva, obnovou kleneb i dalšími pracemi. Do obnovy se zapojují také lidé ze sociálně vyloučených lokalit na Sokolovsku.
Za záchranu památky získali Bedřich Loos a občanské sdružení Hartenberg v roce 2016 cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro. Ocenění připomnělo, že smyslem obnovy není vytvořit dokonale novou stavbu, ale zachovat autentické části a porozumět tomu, jak historické sídlo vznikalo a proměňovalo se.
Hrad, který žije i dnes
Hartenberg není pouze kulisou pro fotografii. Obnovené prostory hostí expozice, kulturní a vzdělávací programy, umělecké projekty i komunitní akce. Návštěvníci se mohou dozvědět více o ministerialitě, tradičních řemeslech nebo samotném dobrovolnictví, které je pro dnešní podobu areálu zásadní.
Prohlídky probíhají s průvodcem a jejich režim se může měnit podle sezony a průběhu obnovy. Před cestou je proto rozumné ověřit aktuální termín u provozovatele. Hrad se ukrývá na ostrohu a z dálky není příliš dobře viditelný. Z poslední budovy v Hřebenech vede k areálu zhruba 150 metrů dlouhý přístupový úsek. Vzhledem k nerovným povrchům a stavebním pracím se hodí pevná obuv a respektování pokynů průvodců.
Návštěvu lze spojit s procházkou údolím Svatavy nebo s naučnou stezkou Olověný Hartenberg. Ta měří necelé čtyři kilometry a prostřednictvím čtrnácti informačních tabulí přibližuje těžbu olověných rud, geologii, mineralogii i místní pověsti. Hartenberg tak nabízí nejen pozoruhodnou památku, ale i výlet do krajiny, která jeho dějiny po staletí utvářela.