Jen málokteré muzeum v Česku dokáže tak názorně propojit dějiny vzdáleného regionu s konkrétní krajinou, v níž se právě nachází. Podbořanské muzeum ve stálé expozici Hlasy Čechů z Volyně připomíná osudy české komunity, která se v 19. století vydala na území dnešní Ukrajiny. Po druhé světové válce se přitom mnoho jejích příslušníků vrátilo do Československa a významná část z nich zamířila právě do podbořanského a žateckého regionu.
Za levnější půdou do Volyňské gubernie
Od 60. let 19. století odcházeli Češi z Rakouska-Uherska do tehdejší Ruské říše. Volyňská gubernie nabízela půdu za příznivějších podmínek než domov, a tak se tam postupně vytvořila početná a dobře organizovaná česká komunita. Noví osadníci hospodařili, zakládali obce a snažili se udržovat jazyk, tradice i společenský život.
Expozice nezačíná u velkých politických událostí, ale u samotného rozhodnutí odejít. Návštěvník sleduje cestu od vystěhování přes budování nového života až k návratům do Československa. Díky tomu se dějiny neomezují jen na mapy a data, ale ukazují také, co znamenalo opustit známé prostředí a začít znovu v jiné zemi.
Předměty, které přibližují každodennost
Jednou z předností podbořanské expozice jsou originální předměty ze sbírek Národního muzea. Mezi vystavenými artefakty jsou zemědělské nástroje, vybavení volyňských domácností nebo poháry ze závodů českých sokolských jednot. Řada z nich byla před otevřením výstavy veřejnosti prakticky neznámá.
Právě tyto věci pomáhají pochopit, že volyňští Češi nebyli pouze součástí velkých dějin, ale také lidmi, kteří obdělávali půdu, vybavovali své domovy, sportovali a udržovali společenské vazby. Výklad doplňují fotografie, mapy, průvodní texty a vzpomínky pamětníků. Muzeum tak střídá širší historický kontext s drobnými detaily běžného života.
Válka a cesta zpět
Významnou část příběhu tvoří první a druhá světová válka, stejně jako politické změny, které během desetiletí zasáhly Volyň. Expozice připomíná také náboženský život a proměny prostředí, v němž česká komunita žila. Válečné období přineslo ztráty, nejistotu i zásadní rozhodnutí o budoucnosti.
Volyňští Češi se za druhé světové války výrazně podíleli na československém armádním sboru. Jejich válečná zkušenost patřila k důvodům, proč po skončení konfliktu následoval hromadný návrat do Československa. Desítky tisíc lidí tehdy hledaly nový domov a mnozí z nich se usadili právě v severozápadních Čechách. Podbořansko se tak stalo nejen místem muzejní připomínky, ale také krajinou, kde se tento příběh po válce skutečně odehrával.
Příběh, který pokračuje
Volyň je dnes součástí Ukrajiny, ale téma expozice nekončí poválečným přesídlením. Národní muzeum v jejím rámci připomíná i novější příchody lidí s českými kořeny z Ukrajiny do České republiky v důsledku války. Historie se tak neuzavírá jedním návratem, ale ukazuje, že migrace, hledání bezpečí a vztah k původu zůstávají živými tématy.
Expozice Hlasy Čechů z Volyně vznikla ve spolupráci Národního muzea, města Podbořany a Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel. Veřejnosti byla otevřena v březnu 2023. Pro návštěvníka, který chce poznávat české regiony v širších souvislostech, nabízí zajímavé setkání s dějinami, jež vedou přes hranice i generace.
Muzeum v centru Podbořan
Muzeum sídlí v barokní budově bývalé radnice v Dukelské ulici. Objekt dnes slouží také jako informační centrum a vedle expozice o volyňských Češích nabízí stálou prezentaci geologie Podbořanska. Téma kaolinu je samostatně představeno ve vodní tvrzi v Hlubanech, takže návštěvu lze spojit s dalšími místními zastaveními.
Adresa muzea je Dukelská 1, Podbořany. Otevírací doba se mění podle sezony a v sobotu je provoz omezen na každý sudý týden, proto je vhodné aktuální režim před cestou ověřit u informačního centra. Podle městských údajů činí vstupné do výstavní síně 30 korun pro dospělé a 14 korun pro děti.