František Palacký, později známý jako „Otec národa“, se narodil právě v Hodslavicích. Jeho rodný dům dodnes stojí v obci a připomíná nejen slavného historika, ale také podobu evangelického venkovského prostředí na konci 18. století. Hodslavice však nejsou jen místem spojeným s jednou osobností. Nabízejí také dřevěný kostel, větrný mlýn, výhledy na Beskydy a nenáročné trasy krajinou Podbeskydí.
Rodný dům ukazuje Palackého dětství
František Palacký se v Hodslavicích narodil 14. června 1798. Dům, který nechal na sklonku 18. století postavit jeho otec Jiří Palacký, sloužil také jako evangelická škola. Právě toto spojení rodinného zázemí a vzdělávání dává místu zvláštní atmosféru – nejde pouze o památník významného muže, ale o autentické prostředí, v němž prožil první roky života.
Prohlídka představuje původní světnici s kolébkou, prostor někdejší školy i předměty vztahující se k Palackého dětství a pozdějšímu působení. Před domem stojí bronzová socha historika od Vladimíra Navrátila z roku 1968. Objekt je památkově chráněný a patří k nejvýznamnějším místům v obci.
Rodný dům bývá otevřen v návštěvní sezoně, zpravidla v určené dny během týdne a v sobotu. Mimo sezonu je možné domluvit návštěvu předem. Protože se režim může měnit, vyplatí se před cestou ověřit aktuální informace u Muzea Novojičínska nebo obce.
Větrný mlýn stojí nad obcí
Na návrší západně od Hodslavic se nachází kamenný větrný mlýn holandského typu z roku 1864. Na rozdíl od menších dřevěných mlýnů působí jako mohutná válcová stavba. Její obvod dosahuje přibližně 26 metrů, průměr 9,2 metru a výška po okap zhruba osm metrů. Větrné kolo mívalo průměr 18 metrů.
Obilí se zde mlelo a šrotovalo až do roku 1931. O několik let později byl objekt přestavěn na obytný dům. Z původního zařízení se dochovala dřevěná kruhová kolejnice s kovovými kolečky, po níž se otáčela střecha podle směru větru. Mlýn je přístupný po polní cestě a zajímavý je především zvenčí – jako výrazná technická památka zasazená do otevřené krajiny s výhledy směrem k Beskydám a Valašsku.
Dřevěný kostel patří k nejstarším v regionu
Další výraznou památkou je kostel svatého Ondřeje. Obec jej uvádí jako jeden z nejstarších dřevěných kostelů na severní Moravě. Roubená jednolodní stavba s polygonálně uzavřeným presbytářem pochází z počátku 80. let 15. století. Její jednoduchá konstrukce připomíná dobu, kdy byly dřevěné sakrální stavby běžnou součástí venkovských obcí.
Hodslavice nabízejí i další historické objekty. Patří k nim evangelický kostel dokončený roku 1819, novorománský kostel Božského Srdce Páně, barokní fojtství, Fojtova stodola nebo Pilečkův dům. Evangelický kostel má navíc přímou vazbu na Palackého: při jedné z návštěv obce v něm pronesl své první a zároveň jediné kázání.
Palackého stezka vede do podbeskydské krajiny
Hodslavice lze poznávat také pěšky. Naučná stezka Františka Palackého měří přibližně 11,5 kilometru a její projití zabere kolem tří hodin. Trasa vede z Nového Jičína přes Svinec, Kojetín, Straník a Hostašovice až k Domorázskému sedlu. Má lehkou až střední náročnost, ovšem některé úseky přes Skalky a Svinec jsou kopcovitější.
Stezka propojuje Palackého životní příběh s přírodou a geologií Podbeskydí. Mezi její zajímavosti patří přírodní rezervace Svinec, pikritové mandlovce u Kojetína, lom u Straníku nebo prameny Zrzávky. V okolní krajině se objevují také modernější instalace inspirované místní historií, například vyhlídka Školní židle nebo takzvaný Základní kámen Hodslavice.
Výlet lze zakončit u Kacabaji
Pro odpočinek a kratší zastávku slouží vodní nádrž Kacabaja, kterou obec popisuje jako přírodní koupaliště a místo pro sportovní rybaření. Podle sezony a aktuálních podmínek může být příjemným zakončením výletu, zejména pokud Hodslavice navštívíte s rodinou.
Praktický program může spojit prohlídku rodného domu, procházku kolem kostela svatého Ondřeje, výjezd k větrnému mlýnu a část naučné stezky. Kdo má více času, zvládne také celou trasu v podhůří Beskyd. Hodslavice tak nabízejí výlet, který spojuje velké dějiny s drobnými památkami, krajinou a klidnou atmosférou obce mimo hlavní turistický ruch.