Největší pozornost si na zámku v Hustopečích nad Bečvou zaslouží jeho nádvoří. Tři křídla renesanční stavby obklopuje arkádový ochoz s toskánskými sloupy, křížovými klenbami a kamennými články zdobenými reliéfy. Mezi nimi se objevují erby šlechtických rodů, Pegasus, mořská panna, lovecké výjevy i motivy připomínající pomíjivost lidského života.
Renesanční sídlo Žerotínů
Zámek vznikl na místě starší tvrze a jeho výstavba se obvykle klade přibližně do let 1580 až 1597. Se stavbou je spojován Karel ze Žerotína a jeho druhá manželka Johanka Černčická z Kácova. Jádro objektu tvoří čtyřkřídlá dispozice kolem pravoúhlého dvora. Jižní, západní a část východního křídla si zachovaly výrazný renesanční charakter, zatímco nižší severní křídlo vzniklo později a nese pozdně barokní rysy.
Na nádvoří stojí za pozornost také portál v jihozápadním rohu. Jeho reliéfní výzdoba pracuje s motivy lebky a přesýpacích hodin a připomíná, že lidský život není nekonečný. Právě podobné detaily dávají zámku osobitost: návštěvník tu neprochází jen kolem dekorativních sloupů, ale čte v kameni symbolická poselství i stopy po dávných majitelích.
Originální kameny se přesunuly pod zem
Arkádový dvůr dnes není ve všech částech tvořen původními prvky. Některé kamenné části byly v 70. letech 20. století nahrazeny kopiemi, aby se cenné originály dále nepoškozovaly. Původní fragmenty byly soustředěny do lapidária, které vzniklo v letech 2010 až 2011 ve sklepních traktech zámku.
Expozice v pěti sklepních prostorách ukazuje jednotlivé kamenné prvky, jejich původní umístění i heraldický a výtvarný význam. Lapidárium tak není pouze odkladištěm zachráněných fragmentů. Pomáhá pochopit, jak arkády fungovaly jako celek a proč je při obnově památek někdy důležitější chránit originál, než za každou cenu zachovat jeho místo přímo na fasádě. Součástí scénografie je také zvuková instalace nazvaná Zpívající arkády.
Od renesančních reliéfů k řeznickému řemeslu
Hustopečský zámek překvapí i tím, jak různorodé příběhy se v jeho prostorách potkávají. Řeznické muzeum připomíná historii místní rodinné firmy Váhala a spol., založené v roce 1933. K vidění jsou předměty, stroje a vybavení, které firma používala do znárodnění v roce 1950. Nejde tedy o obecné dějiny řeznického řemesla, ale o konkrétní regionální stopu a osud podniku spojeného s nedalekým okolím.
Podle aktuální nabídky městyse doplňují řeznické muzeum také filmové muzeum, galerie obrazů, hudební muzeum a muzeum vařičů. Hudební část byla obnovena v roce 2022. Sbírka vařičů představuje přibližně 80 tepelných zařízení vyráběných od 50. let do roku 2023 v nedalekých Miloticích nad Bečvou. Zámek tak vedle šlechtické architektury zachycuje i dějiny každodennosti, výroby a místního podnikání.
Obnova, která pokračuje
Zámek je od roku 2001 majetkem městyse Hustopeče nad Bečvou a postupně se obnovuje s podporou Ministerstva kultury České republiky a Olomouckého kraje. Restaurované nebo obnovované sgrafitové fasády připomínají, že péče o tak rozsáhlý areál je dlouhodobý úkol. Právě probíhající obnova ale návštěvě neubírá na působivosti. Naopak umožňuje sledovat, jak se památka pomalu vrací k původnímu výrazu.
Zámek stojí na adrese Náměstí Míru 1 a dobře se hodí jako cíl výletu za architekturou i regionální historií. Navštívit lze také kostel Povýšení svatého Kříže a zámecký park. Přístupnost jednotlivých expozic se může měnit podle sezony nebo konání soukromých akcí, proto je vhodné si komentovanou prohlídku předem ověřit u městyse. Vstupné navíc přispívá na další opravy objektu.