Zřícenina hradu Starý Jičín patří k nejvýraznějším dominantám okolí Nového Jičína. Dochované hradby a palácová torza vystupují nad stejnojmennou obcí a připomínají dobu, kdy měl hrad především vojenský význam. Stával nad důležitou cestou do Polska, která bývá spojována s někdejší Jantarovou stezkou, a jeho úkolem bylo cestu kontrolovat a chránit.
Hrad nad cestou do Polska
Počátky Starého Jičína sahají nejpozději do první poloviny 13. století. Za zakladatele nebo prvního významného držitele bývá považován Arnold z Hückeswagenu, šlechtic působící ve službách Přemysla Otakara I. První písemná zmínka o hradu pochází ze 14. července 1240. Tehdy zde Arnold vydal listinu a místo označil jako Ditschin.
Hrad zřejmě nesloužil jen jako pevnost. Jeho poloha umožňovala také omezenou správu okolí a odpočinek na významné trase. Na začátku 14. století přešel k pánům z Kravař, později se po husitských válkách vystřídalo několik majitelů. Na počátku 16. století získali panství Žerotínové, za jejichž držby se hrad opravoval a rozšiřoval. Přibyla například renesanční část na východní straně.
Od pevnosti k romantické zřícenině
Stavba se v průběhu staletí měnila podle potřeb svých obyvatel i podle vývoje vojenské techniky. Dnešní návštěvník v areálu rozezná pozůstatky původního hradního jádra, palácových křídel, předhradí, vnějších hradeb, brány a příkopů. Nejde tedy o jedinou zachovanou budovu, ale o vrstevnaté místo, kde se vedle sebe potkávají různé stavební etapy.
Výrazný zlom přinesla třicetiletá válka. Hrad opakovaně obsazovala vojska různých stran a po skončení konfliktu už postupně ztrácel svůj význam. V 18. století byl částečně opuštěnou zříceninou a kolem roku 1785 se uvádí jako neobydlený. Právě chátrající zdivo, příkopy a výhledy do krajiny mu později vtiskly podobu romantického výletního místa.
Věž jako rozhledna i malé muzeum
Nejvýraznější částí areálu je strážní věž, kterou obec nechala rekonstruovat v roce 1996. V jejích patrech vznikla expozice věnovaná hradu a panství. K vidění jsou historické dokumenty, dobové fotografie a kresby, maketa hradu, středověké erby, keramické nálezy z archeologických výzkumů i mučicí nástroje.
Výstup na věž odmění návštěvníka panoramatem Moravské brány a širšího Novojičínska. Za dobré viditelnosti lze zahlédnout například Hukvaldy, Helfštýn, Ostravu, Příbor, Frýdek-Místek, Lysou horu, Oderské vrchy nebo Svatý Hostýn. Dva dalekohledy pomáhají vzdálené cíle lépe rozeznat. Samotný hradní areál je volně přístupný po celý rok, vstup do věže s expozicí a rozhlednou bývá zpoplatněn a řídí se sezonním provozem.
Hrad, který se opravuje za pochodu
Starý Jičín není památkou, která by zůstala jen kulisou minulosti. Obec postupně obnovuje hradní zdivo a využívá k tomu také podporu Ministerstva kultury. V roce 2026 se pozornost soustředí na dominantní věž, jejíž stará šindelová krytina byla poškozená a místy netěsná. Nahrazuje ji valašský smrkový šindel. Celková oprava střechy má podle uváděných informací stát přibližně tři miliony korun, přičemž kraj na projekt pro období 2025 až 2026 přispěl částkou jeden milion korun.
Součástí prací je také úprava interiéru věže a oprava vytápění. Obec chce pokračovat rovněž v obnově jižní hradní zdi pod druhým nádvořím, kterému se říká Psinec. Právě vstupné do věže pomáhá tyto opravy financovat.
Tip na výlet nad Starým Jičínem
Přístup k hradu začíná nad kostelem svatého Václava. Od zákazu vjezdu vede ke zřícenině přibližně 700 metrů dlouhá asfaltová cesta, většinou lesem, vhodná pro pěší i cyklisty. V obci jsou tři bezplatná parkoviště, do hradního areálu se motorovými vozidly vjíždět nesmí.
Výlet lze spojit s prohlídkou obce. Kostel svatého Václava ukrývá hrobku rodu Deymů ze Stříteže a jeho renesanční věž. Nedaleko stojí také kamenný pranýř, připomínka nižšího hrdelního práva, které Starý Jičín držel od 14. století do roku 1729.
V sezoně se na hradě konají koncerty, přednášky, programy sokolníků, šermířská vystoupení nebo noční prohlídky. Konkrétní termíny a otevření věže je vhodné před cestou ověřit, protože se mohou měnit podle počasí a průběhu obnovy. Při pohybu mezi ruinami je zároveň nutné dbát zvýšené opatrnosti; památka není běžným bezbariérovým návštěvnickým objektem.