Animovaný film nezačíná pohybem, ale jedinou kresbou. Z ní se postupně rodí návrhy postav, storyboard, jednotlivé fáze pohybu i výsledná filmová scéna. Právě tento proces přibližuje výstava Ivo Hejcman – Obraz, pohyb, příběh v Galerii Václava Chada ve Zlíně. Návštěvníci tu neuvidí jen hotové filmové ukázky, ale také pracovní materiály, které obvykle zůstávají skryté za výsledným dílem.
Od prvního náčrtu k filmovému záběru
Expozice je postavena na třech slovech ze svého názvu. Obraz představuje výchozí kreslířský nápad, pohyb jej rozvíjí v čase a příběh mu dává smysl. Výstava proto sleduje animaci jako řemeslo i jako způsob vyprávění.
Mezi prezentovanými materiály jsou storyboardy, animační návrhy, pracovní skici a fázování pohybu. Právě sekvence jednotlivých fází může návštěvníkovi ukázat, kolik kreseb a rozhodnutí se skrývá za zdánlivě jednoduchým gestem filmové postavy. Zlínská galerie tak nabízí pohled do dílny animátora, nikoli pouze na hotový výsledek.
Ukázky pocházejí mimo jiné z projektů Bob a Bobek na cestách, Berta a Ufo a z autorských filmů Neolit a Stavba. Hejcmanova filmová práce se přitom v expozici přirozeně propojuje s jeho volnými kresbami a akvarely. Ty připomínají jeho cit pro zkratku, jistou linii a schopnost vystihnout charakter postavy několika tahy.
Osobnost spojená se zlínským filmem
Ivo Hejcman se narodil v roce 1950 v Prostějově a zemřel v roce 2024 ve Zlíně. Od 70. let prošel různými profesemi filmové výroby. Pracoval jako kreslíř, animátor, výtvarník, trikový specialista nebo asistent režie, později se věnoval také samostatné režii.
Výraznou část jeho kariéry představovala práce na seriálu Bob a Bobek na cestách. Dobové materiály Zlín Film Festivalu jej označují za Hejcmanův největší projekt a uvádějí rozsah 52 dílů. Seriál byl zároveň spojen s posunem k digitálnímu zpracování animace. Hejcman se tak pohyboval na rozhraní klasické kreslené tvorby a nových technologických postupů.
Jeho působení však nekončilo u filmové výroby. Hejcman vyučoval na Vyšší odborné škole filmové ve Zlíně a následně na Univerzitě Tomáše Bati. Podílel se také na vedení mladých animátorů, například u studentského filmu Happy End Jana Sasky. Vedle animace se věnoval rovněž filmovým efektům; jako koordinátor vizuálních efektů se podílel na snímku Po strništi bos z roku 2017.
Výstava v prostředí Zlínského zámku
Galerie Václava Chada sídlí v prostorách Zlínského zámku na adrese Soudní 1. Od svého vzniku v roce 2014 připravila více než 80 výstav a ve svém programu často připomíná umělce spojené se Zlínem nebo s někdejší Školou umění firmy Baťa.
Také osobnost Václava Chada je s městem výrazně propojena. Studoval na zdejší Škole umění, za druhé světové války se zapojil do protifašistického odboje a v únoru 1945 byl při pokusu o útěk zastřelen gestapem. Současná výstava tak zapadá do širšího poslání galerie: představovat tvorbu a příběhy osobností, které jsou spojeny se zlínským kulturním prostředím.
Projekt připravily Galerie Václava Chada a Zlín Film Festival. Zařazení do programu filmového festivalu podtrhuje vazbu mezi výstavou a dlouhou tradicí filmové tvorby ve Zlíně. Doprovodný program zahrnoval vernisáž, Galerijní a muzejní noc, večer věnovaný umění po zavírací době i komentovanou prohlídku s kurátorkou.
Poslední možnost návštěvy
Výstava byla zahájena 22. května 2026 a podle oficiálních údajů potrvá do pátku 28. srpna 2026. V závěrečných dnech je galerie otevřena od 13 do 17 hodin. Plné vstupné činí 70 korun, snížené 50 korun; rodinná vstupenka pro dva dospělé a dvě děti stojí 150 korun. Děti do šesti let a držitelé průkazů ZTP a ZTP/P mají vstup zdarma.
Výstava může oslovit rodiny s dětmi, filmové fanoušky i každého, kdo chce pochopit, co se odehrává mezi prvním nápadem a hotovým animovaným příběhem. Ve Zlíně k tomu stačí vystoupat do prostor zámku a sledovat, jak se statická kresba krok za krokem učí pohybovat.