Jen málokteré místo ve Zlíně tak názorně ukazuje proměny města jako zdejší zámek. Historická čtyřkřídlá budova v centru, obklopená Sadem Svobody, není pouze připomínkou dávné minulosti. Už ve 20. století se stala součástí moderního života města a dnes znovu hledá svou budoucí podobu jako kulturní a společenské centrum.
Od opevněné tvrze k renesančnímu zámku
Počátky objektu sahají k opevněné tvrzi, která na místě stála nejpozději na konci 15. století. Její existence je doložena také zápisem v zemských deskách z roku 1571. Právě z této doby pochází kamenná deska na východním průčelí s letopočtem a erby Jana Kropáče z Nevědomí a Veroniky z Leskovce.
Ve druhé polovině 16. století prošla tvrz výraznou renesanční přestavbou. Z tohoto období se zachovaly například sklepy, části jižního a západního křídla nebo pozůstatky goticko-renesanční věže. Západní hradební zeď později nahradilo raně barokní křídlo a během dalších stavebních úprav, především v 18. století, vznikla dnešní čtyřkřídlá dispozice kolem nádvoří.
Výsledkem staletého vývoje je stavba, na níž se potkávají různé architektonické vrstvy. Právě to je při návštěvě zajímavější než představa dokonale jednotného zámku: jeho podoba připomíná, že historické budovy se mění spolu s lidmi, kteří je obývají a využívají.
Park otevřený městu a baťovská kapitola
Se zámkem odedávna souvisel také okolní park. V roce 1804 získal panství i se zámkem hrabě Klaudius Breton a park upravil v anglickém stylu. Od roku 1860 byl objekt majetkem brněnského továrníka Leopolda Haupta. Zásadní změna však přišla až ve 20. století.
V roce 1929 přešel zámek do vlastnictví města v éře starosty Tomáše Bati. O rok později jej město pronajalo Baťovu podpůrnému fondu. Odstranění ohradních zdí postupně zpřístupnilo zámecký areál veřejnosti a park, dnešní Sad Svobody, začal sloužit jako místo odpočinku obyvatel i zaměstnanců rychle se rozvíjejícího Zlína. Jeho parkové úpravy navrhoval František Lýdie Gahura.
V baťovském období zámek fungoval jako Klubovní dům. Nabízel kavárnu, restauraci, čítárny a prostory pro kulturní i sportovní spolky. Historická budova tak nebyla uzavřeným symbolem minulosti, ale jedním z míst, kde se odehrával společenský život moderního města.
Muzeum, galerie a dění na nádvoří
Od 50. let se zámek spojil s činností muzea a galerie. Krajské muzeum se sem natrvalo přesunulo v roce 1958 a návštěvníci zde mohli poznávat dějiny Zlína, místní filmové ateliéry nebo fond cestovatelů Hanzelky a Zikmunda.
Dnes je kulturní využití objektu ještě pestřejší. Působí zde Živý Zlín – kulturní a kreativní centrum, Galerie Václava Chada, Kancelář architekta města Zlína a další provozy. Galerie se zaměřuje na moderní a současné umění a připomíná také absolventy někdejší Školy umění ve Zlíně. Výstavy doplňují vernisáže, komentované prohlídky a vzdělávací programy.
Zámecké nádvoří a prostor před budovou se během roku mění v dějiště koncertů, tanečních večerů, filmových projekcí nebo programů pro děti. Návštěva tak nemusí spočívat jen v prohlídce interiéru. Zajímavou kombinací může být výstava v galerii, kulturní akce a procházka přilehlým parkem.
Jaká bude další proměna zámku?
Město připravuje rozsáhlejší rekonstrukci, jejíž termíny je třeba chápat jako plánované a mohou se měnit. Záměr počítá s novou restaurací a kavárnou, společenskými sály, muzeem historie Zlína i prostory pro galerii, Kancelář architekta města a Živý Zlín. Cílem je vytvořit živé centrum, které nabídne služby obyvatelům i návštěvníkům.
S budoucností zámku souvisí také proměna Sadu Svobody. Přibližně tříhektarový park leží na rozhraní historického centra a modernistické baťovské části města. V minulosti k areálu patřila také dvě jezírka, panský dvůr, pivovar a další hospodářské stavby. Obnova parku by proto mohla ještě výrazněji propojit zámek s okolní městskou krajinou.
Zámek na adrese Soudní 1 dnes není klasickým státním zámkem s pravidelnými prohlídkovými okruhy. Možnosti návštěvy se odvíjejí především od aktuálního programu galerie a kulturního centra. Před cestou je proto vhodné ověřit konkrétní výstavu nebo akci. Samotný Sad Svobody je však veřejně přístupným místem, které dává návštěvě zámku příjemný městský i historický kontext.