Po více než 150 letech se má do Prahy vrátit obraz Únos Hercegovky, s nímž Jaroslav Čermák uspěl na pařížském Salonu v roce 1861. Právě tento návrat bude jedním z vrcholů připravované výstavy Jaroslav Čermák – Mýty evropské reality, kterou Galerie hlavního města Prahy chystá od 4. listopadu 2026 do 28. února 2027.
Projekt vzniká ve spolupráci s Národní galerií Praha a má po více než sto letech představit Čermákovu tvorbu v širším evropském kontextu. Nejde přitom jen o připomínku zapomenutého českého autora. Výstava sleduje jeho pohyb mezi několika kulturními prostředími a ukazuje, jak se v jeho díle potkávaly české dějiny, belgická a francouzská malba, jihoslovanské náměty i krajina Bretaně.
Malíř, který překročil hranice českého prostředí
Jaroslav Čermák se narodil v Praze v roce 1830 a zemřel v Paříži roku 1878. Studoval na pražské Akademii výtvarných umění, později v Antverpách a Bruselu. Dlouhodobé vazby měl také k Francii, Dalmácii, Černé Hoře, Itálii a Bretani. Výstava proto jeho život nevypráví jako příběh umělce uzavřeného v národních dějinách, ale jako cestu Evropou, která výrazně ovlivňovala jeho témata i způsob malby.
Čermák stál na rozhraní romantismu a nastupujícího realismu. Věnoval se historickým scénám, portrétům, žánrovým výjevům, zátiším i krajinomalbě. Zájem o dramatické okamžiky a výrazné kompozice spojoval s pozorností k barvě a světlu, kterou si osvojil mimo jiné v prostředí belgické historické malby.
Už obraz Šimon Lomnický žebrá na pražském mostě z roku 1853 mu otevřel cestu do významného francouzského uměleckého prostředí. Podle Národní galerie Praha šlo o první obraz českého autora vystavený na pařížském Salonu. Čermák se později dočkal ocenění v Belgii i ve Francii; mezi jeho vyznamenání patřil belgický kříž krále Leopolda a francouzský řád Čestné legie.
Od českých dějin k Černé Hoře a Bretani
Výstavní koncepce propojí několik důležitých okruhů Čermákovy tvorby. Jedním z nich jsou české historické náměty, další tvoří obrazy inspirované Balkánem a Černou Horou. Právě jihoslovanské motivy mu přinesly výrazný mezinárodní ohlas a umožnily zachytit prostředí, které bylo pro západoevropské publikum exotické a romanticky přitažlivé.
Vedle děl spojených s Národní galerií Praha, například Únosu Černohorky, Raněného Černohorce nebo Dalmatské svatby, se návštěvníci setkají také s obrazy z Bretaně. K nim patří Vzpomínka na Roscoff a Život na pobřeží u Roscoffu. Tato část připomene, že Čermák nebyl pouze malířem velkých dějinných scén, ale také pozorným pozorovatelem krajiny a každodenního života.
Mezinárodní charakter projektu podtrhnou zápůjčky z významných institucí v Belgii, Francii, Nizozemsku a Spojených státech. Zapojit se mají například Královská muzea krásných umění v Belgii, muzeum KMSKA v Antverpách, Musée de la Vie romantique v Paříži, Amsterdam Museum nebo Dahesh Museum of Art v New Yorku. Výstava zároveň představí práce Čermákových současníků a následovníků.
Historické obrazy s otázkami pro současnost
Název výstavy odkazuje k tomu, že obrazy 19. století nevytvářejí jen záznam minulosti. Utvářejí také představy o národu, svobodě, vzdálených zemích a lidech vnímaných jako jiní. Kurátorský tým se proto zaměří na vztah k Orientu a jinakosti, na zobrazování ženy jako hrdinky i pasivní oběti a na proměny trhu s uměním.
Čermákovo dílo tak může oslovit nejen milovníky historické malby. Nabízí také možnost přemýšlet o tom, jak evropské umění vytvářelo obrazy národní identity a jak se romantické představy o Balkánu či jiných regionech promítaly do kultury. Právě spojení atraktivních námětů s kritičtějším pohledem dává výstavě aktuální rozměr.
Kde výstavu hledat
Podle aktuálních informací Galerie hlavního města Prahy se výstava nebude konat v Domě U Kamenného zvonu, ale v prostoru GHMP Knihovna ve druhém patře budovy Městské knihovny na Mariánském náměstí 98/1 v Praze 1. Údaj je vhodné před návštěvou ověřit, protože výstava se uskuteční až v roce 2026 a praktické informace se mohou změnit.
Galerie je bezbariérová a dostupná ze Staroměstské stanice metra A i tramvajemi. Návštěvu lze spojit s procházkou historickým centrem, Klementinem nebo Staroměstským náměstím. V okolí Mariánského náměstí navíc GHMP upozorňuje na řadu děl ve veřejném prostoru, například na známý Idiom Mateje Kréna a další sochařské prvky.
Na výstavu má navázat také doprovodný program Národní galerie Praha nazvaný Zaostřeno na Jaroslava Čermáka. Jeho součástí mají být komentované prohlídky a přednášky o orientalismu, romantismu, realismu, Černé Hoře nebo první generaci českých umělců působících v Paříži.