Na začátku je voda, která odtekla z domácností, firem a dalších provozů. Na konci proud, jenž se po několika stupních čištění vrací do Berounky. Co se odehraje mezi tím, mohou zájemci sledovat při komentované prohlídce Čistírny odpadních vod Plzeň II v Jateční ulici.
Technické město ukryté za plotem
Čistírna na adrese Jateční 2581/40 patří statutárnímu městu Plzeň a provozuje ji společnost VODÁRNA PLZEŇ. Jde o rozsáhlý mechanicko-biologický provoz, který byl uváděn do provozu postupně od listopadu 1996 do června 1997. Po povodních v roce 2002 převzal čištění veškerých odpadních vod z Plzně.
Projektovaná kapacita činí 427 917 ekvivalentních obyvatel. Tento údaj neznamená pouze počet lidí žijících ve městě, ale vyjadřuje také zatížení odpadní vodou z dalších zdrojů. Projektový průměrný denní průtok je 65 000 metrů krychlových. Informační materiály provozovatele uvádějí přibližně 180 000 připojených obyvatel, asi 540 kilometrů stokové sítě a zhruba 18 milionů metrů krychlových vyčištěné vody za rok. Jde o základní a zaokrouhlené hodnoty, nikoli o aktuální provozní statistiku pro každý rok.
Od česlí k biologickému čištění
Prohlídka sleduje vodu od prvního zachycení hrubých nečistot. Na česlech končí předměty větší než šest milimetrů – tedy vše, co do kanalizace nepatří nebo co se do ní dostalo náhodou. Mechanické odstranění je však teprve začátek.
Další práci přebírají biologické procesy. Čistírna má čtyři biologické linky, v nichž se střídají anaerobní, denitrifikační a nitrifikační zóny. Zjednodušeně řečeno zde mikroorganismy pomáhají odstraňovat nežádoucí látky z vody, mimo jiné sloučeniny dusíku. Technologie pracuje také s biologickým odstraňováním fosforu a v případě potřeby umožňuje jeho chemické srážení.
Součástí čistírny je rovněž termofilní anaerobní stabilizace kalu. Kal vznikající při čištění se tak dále zpracovává v prostředí bez přístupu kyslíku a při vyšší teplotě. Návštěvníci díky tomu neuvidí jen abstraktní schéma z učebnice, ale konkrétní nádrže, zařízení a provozní celky, které musí fungovat nepřetržitě.
Příběh, který začal před více než šedesáti lety
Organizované čištění odpadních vod se v Plzni začalo připravovat už ve 20. letech minulého století. První čistírna, označovaná jako ČOV I, se budovala od roku 1955 a dokončena byla v roce 1964. Už při vzniku však byla kvůli růstu města a průmyslu hydraulicky i látkově přetížená. Její provoz definitivně skončil po ničivých povodních v srpnu 2002.
Historie čistírny tak není jen dějinami techniky. Souvisí také se stavem plzeňských řek. Vodárna Plzeň uvádí, že kvalita Berounky za městem byla v polovině 20. století přirovnávána přibližně k pětkrát zředěné odpadní vodě. Podle technologů provozovatele je dnes řeka více než dvacetkrát čistší než tehdy. Toto srovnání je třeba chápat jako vyjádření provozovatele, přesto dobře ukazuje, jak zásadní změnu moderní čištění odpadních vod přineslo.
Prohlídka jako industriální zážitek
Čistírna je součástí stezky Industry Open, která v Plzni a okolí od roku 2018 zpřístupňuje technické památky, průmyslové areály a místa, kam se veřejnost běžně nedostane. Komentovanou prohlídku vedou pracovníci Vodárny Plzeň. Součástí programu je také video vysvětlující cestu vody z řeky do domácnosti a následně zpět do vodního toku.
Technologická linka byla v letech 2010 až 2012 intenzifikována, především kvůli účinnějšímu odstraňování dusíku. Do širšího systému patří rovněž retenční nádrže a retenční stoky, které podle provozovatele zadržují téměř 50 000 metrů krychlových vody. Při přívalových deštích pomáhají omezit nárazové zatížení kanalizace a čistírny.
Nejbližší zveřejněný termín prohlídky připadá na sobotu 19. září 2026 od 14 hodin, další je naplánován na 24. října. Sraz je přímo u čistírny v Jateční ulici. Na akci je nutná rezervace; aktuální informace uvádějí vstupné 100 korun, cenu i volná místa je však vhodné před návštěvou ověřit v rezervačním systému pořadatele. Protože jde o pohyb v průmyslovém provozu, je nutné řídit se pokyny průvodce a předem si ověřit také případné požadavky na obuv, věk návštěvníků či fotografování.