Francouzští vojáci v prosinci 1805 rozebrali na vrchu Santon starší kapli, aby její materiál využili při budování okopů a dělostřeleckých stanovišť. O několik desetiletí později na stejném místě vyrostla nová stavba. Kaple Panny Marie Sněžné tak dodnes připomíná nejen poutní tradici, ale i jednu z nejslavnějších bitev evropských dějin.
Kaple, která ustoupila válečným přípravám
Santon leží v katastru Tvarožné přibližně deset kilometrů východně od Brna a jeho vrchol dosahuje nadmořské výšky 296 metrů. Na kopci stála kaple nejspíš už kolem roku 1700. Tehdejší stavba byla částečně zděná a částečně dřevěná. V roce 1786 ji v rámci josefinských reforem zrušili a její majetek připadl tvaroženskému kostelu.
Po obnově však kaple dlouho nevydržela. Když francouzská armáda připravovala své pozice pro střet s rakouskými a ruskými vojsky, stavba musela ustoupit vojenským potřebám. Současná kaple vznikla v roce 1832 na základech staršího objektu. Později prošla několika opravami – výraznější rekonstrukce se uskutečnily v letech 1928 a 1999. Při archeologickém průzkumu v roce 1986 byly odkryty základy původní kaple i pozůstatky opevnění z roku 1805.
Santon jako francouzská dělostřelecká pevnost
Dne 2. prosince 1805 byl Santon jedním z důležitých opěrných bodů francouzského levého křídla. Z jeho svahu mohlo dělostřelectvo kontrolovat prostor směrem k Tvarožné, Sivicím, Staré poště i k silnici mezi Brnem a Olomoucí. Obranu kopce vedl generál Michal Marie Claparede. Proti francouzským jednotkám pod velením maršála Lannese zde působily spojenecké síly spojené s generálem Petrem Ivanovičem Bagrationem.
Historické podklady uvádějí, že Santon bránilo osmnáct francouzských děl a jednotky 17. lehkého pluku. Boje zasáhly také samotnou Tvarožnou. U Santonu byl zraněn francouzský generál Jean Marie Melon Roger Valhubert, který o několik dní později zemřel v Brně. Jeho osud připomíná pomník u silnice poblíž obce.
Vojenskou minulost dnes návštěvník vnímá přímo na místě. Na severní stěně kaple je Galerie vojevůdců s portréty Bagrationa, Claparedeho a Valhuberta. Vytvořil je tvaroženský rodák a výtvarník Vladimír Drápal. Naproti kapli stávala replika francouzského osmiliberního kanonu Gribeauval, pojmenovaná Jeanette. Připomínky bojů doplňují terénní pozůstatky opevnění, které byly archeologicky zkoumány a částečně obnoveny.
Poutní místo s výhledem do krajiny
Kaple má jednoduchý obdélníkový půdorys, stanovou střechu a malou dřevěnou věžičku. Vchod je zaklenutý obloukem a nad ním se nachází štít s mariánským reliéfem. Uvnitř je oltář Panny Marie. V roce 2013 někdo z kaple ukradl měděnou báň a kříž. Následná obnova, na níž se podílela obec, Jihomoravský kraj i veřejná sbírka, přinesla novou věžičku a opravenou střechu.
Poutní tradice se váže ke svátku Panny Marie Sněžné, který připadá na 5. srpna. Pouť se podle místních zvyklostí koná první neděli po tomto svátku. Pravidelné bohoslužby se zde nekonají, a pokud chce návštěvník nahlédnout do interiéru nebo se zúčastnit mimořádné mše, měl by si aktuální informace ověřit u obce či tvaroženské farnosti.
Stepní příroda i příběhy, které nelze ověřit
Santon není jen historickým bodem bojiště, ale také přírodní památkou o rozloze přibližně 6,6 hektaru. Kopec tvoří slepence a na jeho svazích se zachovala teplomilná stepní vegetace, suché trávníky, křoviny a suťové porosty. Na jaře zde lze podle místních podkladů narazit například na fialky, kosatce skalní a rozchodníky. Při procházce je proto důležité držet se cest a nepoškozovat chráněná stanoviště.
Název Santon nemá jistý původ. Jedna z tradic ho spojuje s kopcem stejného jména, který měli francouzští vojáci poznat během Napoleonova tažení do Egypta. Pravděpodobnější hypotéza jej odvozuje od označení Saint Antoine, tedy Svatý Antonín, a možného omylu francouzských kartografů. Starší názvy vrchu zněly Padělek, Tvaroženský kopeček nebo U kaple; po roce 1805 se používalo také pojmenování Napoleonův kopec.
S místem se pojí i pověst o dřevěné sošce Panny Marie, která měla přežít vhození do ohně. Další osud sošky se vypráví ve více verzích a dnešní podoba je podle obce keramickou kopií. Také tvrzení, že měl Napoleon při průzkumu bojiště uvázaného koně přímo v kapli, patří do oblasti legend, nikoli k doloženým skutečnostem.
Výlet po stopách slavkovského bojiště
Na Santon se dá vystoupat z Tvarožné po cestách a pěšinách; hlavní přístup vede po jihovýchodním úbočí serpentinovou pěšinou. Kopec je součástí naučné stezky Bitvy u Slavkova a návštěvu lze spojit s cestou k pomníku generála Valhuberta, na Žuráň, k Mohyle míru nebo k dalším místům bojiště. Z vrcholu se otevírá výhled na Tvarožnou, Slavkov, Vyškov a Brno, při dobré dohlednosti také na Pálavu, Ždánický les či Drahanskou vrchovinu. Každoroční vzpomínkové akce a rekonstrukce bitvy pod Santonem pak připomínají, že zdejší krajina není jen kulisou historie – sama se stala jejím svědkem.