Kaple Nejsvětější Trojice na Hájku u Děrného má nad vchodem letopočet 1705. K jejímu vzniku se však vážou dvě odlišné místní pověsti: podle jedné šlechtic s koněm v bažině zahynul, podle druhé se z močálu dostal živý a kapli nechal postavit z vděčnosti. Jisté je, že drobná barokní stavba stojí v krajině spojené s někdejším hájkovským mlýnem a že její historii dokládají také písemné a mapové záznamy.
Barokní stavba u cesty a rybníka
Kaple stojí poblíž silnice směrem na Lukavec, nedaleko děrenského rybníka. Její okolí bývalo spojeno s Hájkovským mlýnem, německy označovaným Haikemühler. Podle místního podání ji na svém pozemku nechal postavit majitel mlýna z náboženských důvodů. Jméno konkrétního zakladatele známo není; Haikemühler označuje mlýn, nikoli bezpečně doložené jméno člověka.
Kaple patří mezi takzvané hraniční kaple v okolí Fulneku. Místní přehled k nim řadí také Švédskou kapli na Jelením kopci, kapli u mlýna v Tošovicích a kapli u jerlochovické pískovny. Je zapsána jako kulturní památka a jejím vlastníkem je podle dostupného místního údaje město Fulnek.
Detaily, které prozrazují barokní rukopis
Stavba má zděný obdélný půdorys a výraznou, vysoko zvednutou střechu s námětky. Průčelí po stranách rámují dva pilastry s kompozitními hlavicemi, tedy ozdobnými zakončeními, která spojují prvky více klasických řádů. Nad pravoúhlým vchodem je letopočet 1705. V trojúhelném štítu se nachází nika, do níž byl později umístěn kamenný reliéf Nejsvětější Trojice.
Kaple je čelně obrácena k východu. Za ozdobnou mříží se podle místního popisu nachází oltářík; část vnitřních stěn tvoří obnažené kamenné zdivo. Prostor zaklenuje valená klenba se styčnými lunetami. Jde o drobnou stavbu, u níž stojí za to všímat si právě proporcí a detailů: od pilastrů přes štítovou niku až po členění střechy.
Pověsti a záznamy, které se doplňují
Obě pověsti o šlechtici a koni zveřejnil podle místního webu Josef Ullrich v časopise Kuhländchen. V první verzi je močál dějištěm tragédie a kaple připomíná šlechticovu smrt. Ve druhé se muž v nebezpečí obrací k Nejsvětější Trojici, uniká z bažiny i s koněm a stavbu nechává vybudovat jako poděkování. Jde o folklorní vyprávění, nikoli o ověřený záznam konkrétní události.
Vedle legend se dochovaly i doklady, které potvrzují, že kaple byla součástí místní krajiny už v 19. století. Zmiňuje ji soupis sakrálních památek obce z roku 1833 i jeho doplnění z roku 1860. Zakreslena je také v katastrálních mapách z let 1836 a 1874. Tyto záznamy nepotvrzují příběh o šlechtici, ale ukazují, že kaple měla v okolí své pevné místo.
Oprava a návštěva dnes
V roce 2004 byla opravena střešní vazba i krytina, obnoveny omítky a stavba odvodněna. Práce se týkaly také vnitřních stěn a podlahy. Do niky ve štítu byl osazen kamenný reliéf Nejsvětější Trojice od opavského sochaře a malíře Matyáška. Kaple tak spojuje starší barokní podobu s pozdějším doplněním, které její zasvěcení připomíná i zvenčí.
Při cestě kolem Děrného lze kapli vnímat jako drobnou zastávku, která propojuje sakrální architekturu s někdejším hospodářským zázemím mlýna a místním vyprávěním. Návštěvní hodiny ani běžný přístup do interiéru nejsou doloženy, proto je vhodné počítat především s prohlídkou zvenčí. Z ní lze dobře pozorovat východní průčelí, niku i střechu a připomenout si, že jedna stavba může uchovávat několik různých podob minulosti.