V Kaplici můžete během jedné návštěvy objevit dvě kamenné památky, které na první pohled spojuje především materiál. Jejich účel byl ale odlišný: kašna na náměstí zajišťovala obyvatelům vodu, zatímco brzdový kámen na severozápadním okraji města varoval vozky před nebezpečným svahem. Každá vypráví jinou část příběhu města i jeho někdejšího každodenního života.
Kašna, která se vrátila do středu náměstí
Kamenná kašna nahradila v roce 1646 starší dřevěnou. Dnes stojí znovu v ose kaplického náměstí, kam se vrátila při jeho rekonstrukci v roce 2013. Nebylo tomu tak vždy: na začátku druhé světové války ji přesunuli na severní stranu náměstí. Její současná poloha tak navazuje na původní uspořádání centra.
Středový sloup nese kromě letopočtu 1646 také záznamy o renovacích v letech 1717, 1775, 1901, 1934 a 1996. Čísla připomínají, že kašna nebyla jen ozdobou, ale součástí městského prostoru, o který bylo třeba průběžně pečovat. O sloupu se traduje, že mohl dříve sloužit jako pranýř. Jde však o podání, nikoli o bezpečně doložený původ.
Voda pro každodenní život
Kašna měla praktický význam, který si při pohledu na ni dnes nemusíme hned uvědomit. Voda do ní původně přitékala dřevěným potrubím a lidé si ji odnášeli ve vědrech, případně odváželi v sudech. Městské náměstí tak bylo nejen místem setkávání, ale také důležitým bodem pro zásobování vodou.
Na vrcholu sloupu bývala pozlacená carská orlice. Město její přítomnost spojuje s pobytem ruského vojska v Kaplici roku 1799. I tento detail ukazuje, jak se do podoby veřejné památky mohou propsat události, které přesahují běžný městský život.
Brzdový kámen hledejte mimo centrum
Druhá památka není na náměstí a neleží ani v jeho bezprostřední blízkosti. Brzdový kámen stojí na severozápadním okraji Kaplice, poblíž silnice E55 a bývalé hlavní cesty z Českých Budějovic do Kaplice, známé jako Cáhlovská cesta. Při návštěvě je tedy potřeba počítat se samostatným zastavením mimo historické centrum.
Více než dva metry vysoký kamenný hranol si všimnete podle reliéfu na straně obrácené k silnici. Zobrazuje formanské znamení zvané „čuba“. To mělo vozky upozornit, že se blíží prudké klesání a mají začít brzdit. Nešlo o dekoraci pro kolemjdoucí, ale o praktické dopravní značení v době, kdy cestu překonávaly povozy tažené koňmi.
Malá stopa po formanské dopravě
Brzdový kámen připomíná dobu, kdy bezpečný průjezd závisel také na znalosti trasy a včasném varování. Na prudkém svahu mohl těžký vůz snadno nabrat rychlost, a proto mělo upozornění své konkrétní místo i význam. Podobné kameny se dochovaly také u nedalekých Netřebic a Nažidel. Kaplický exemplář tak patří k širší stopě někdejší formanské dopravy v krajině jižních Čech.
Obě památky se dobře doplňují, ale není třeba je hledat jako jeden celek. Kašnu si prohlédnete při procházce centrem Kaplice; k brzdovému kameni se vydejte zvlášť, k bývalé Cáhlovské cestě poblíž E55, ve směru ke stanici Kaplice-nádraží. Jde o venkovní místa, která ukazují dvě různé stránky historie: péči o vodu ve městě a důvtip, s nímž se lidé přizpůsobovali náročným cestám.