Na vrcholu Hradišťského vrchu nedaleko Kaplice čeká výletníky rozhledna, která není jen obyčejnou vyhlídkovou věží. Stojí na místě pravěkého opevnění a její moderní podoba odkazuje k symbolům i konstrukčním principům spojovaným s dávnou historií zdejší krajiny. Odměnou za výstup je téměř kruhový rozhled, který patří k nejzajímavějším v okolí Kaplice.
Panorama od Šumavy až k Alpám
Rozhledna byla veřejnosti zpřístupněna v březnu 2019. Je vysoká 28 metrů a její vyhlídková plošina se nachází přibližně 780 metrů nad mořem. Nahoru vede točité schodiště se 149 schody. Výstup není dlouhý, ale poslední část cesty k věži i samotné schodiště dají nohám znát, že rozhledna stojí na výrazném kopci.
Z ochozu se otevírá široký pohled do několika různých krajin. Na obzoru lze za příznivého počasí zahlédnout Šumavu s vrcholy, jako jsou Boubín, Knížecí stolec nebo Smrčina. Jiným směrem se zvedá Blanský les s Kletí a pod rozhlednou se rozprostírá krajina Soběnovské vrchoviny a Novohradských hor. Panorama doplňují České Budějovice, Českobudějovická kotlina, Hluboká nebo Temelín.
Výhledy samozřejmě závisí na počasí. Za velmi dobré dohlednosti mohou být vidět i Alpy, nejde však o výhled, který by byl zaručený při každé návštěvě. Právě proměnlivost panoramatu je jedním z důvodů, proč má smysl se na Hradišťský vrch vracet v různých ročních obdobích.
Stavba s motivem růže a pentagramu
Autorem rozhledny je brněnský architekt Pavel Jura. Konstrukce kombinuje dřevo s ocelovými prvky a zvenčí ji chrání modřínové opláštění. Schodiště i ochoz jsou zavěšeny na ocelových táhlech, takže stavba působí lehce a vzdušně, přestože v krajině vytváří výraznou dominantu.
Půdorys a konstrukční řešení vycházejí z motivu pentagramu. Ten architekt propojil s pětilistou růží, známým symbolem Rožmberků, jejichž panství mělo v jižních Čechách významné postavení. Návrh zároveň pracuje s principem proplétaných prvků, který připomíná keltské haťové konstrukce. Rozhledna tak není pouze praktickou stavbou s plošinou, ale také současnou interpretací motivů, které odkazují k regionální minulosti.
Na místě bývalo pravěké opevnění
Samotný vrch je zajímavý ještě dříve, než návštěvník vystoupá k vyhlídce. Nachází se zde archeologicky významná lokalita s pozůstatky výšinného sídliště a opevnění. Částečně se dochoval kamenný val a terén připomíná někdejší elipsovité hradiště o rozměrech přibližně 200 × 100 metrů.
Přesná datace ani funkce místa nejsou zcela objasněné. Odborné poznatky nejspíše ukazují na některé období doby bronzové, jisté závěry však archeologové k lokalitě nemají. Mohlo jít o útočiště nebo strážní stanoviště, nikoli nutně o trvale obývané sídliště. V regionálních materiálech se objevuje také hypotéza, že místo mohlo později sloužit jako předsunutá hlídka Doudlebů. Tuto možnost je však třeba chápat právě jako hypotézu.
Výstavbě rozhledny proto předcházel archeologický průzkum. Příprava projektu trvala zhruba deset let a stavba byla zahájena v roce 2018. Výsledkem je místo, kde se během jediného výletu potkává výhledová atrakce, moderní architektura a připomínka dávného osídlení.
Krátký výšlap z Hradiště
Nejjednodušší přístup vede z osady Hradiště. Od místního rybníčku se pokračuje po modré turistické značce, případně lze využít parkoviště v obci. K rozhledně je to přibližně 1,3 kilometru a cesta obvykle zabere kolem 45 minut. Z parkoviště ve výšce přibližně 652 metrů čeká návštěvníky převýšení okolo 130 metrů.
Trasa vede lesem a její závěr je poměrně strmý. Po dešti, v zimě nebo při náledí se hodí pevná obuv. Z Kaplice lze k rozhledně vyrazit také pěšky přes Blansko a Hradiště; delší varianty vedou například přes Mostky a Pytlový rybník. Výlet je možné spojit s poznáváním Kaplice, Blanska nebo okolí vodní nádrže Soběnov.
Rozhledna je podle regionálních turistických informací celoročně přístupná a bez vstupného. Protože se provozní podmínky mohou měnit, je před cestou rozumné ověřit aktuální stav u města Kaplice. Hradišťský vrch ale zůstává především nenáročným výletním cílem s mimořádně širokým rozhledem a příběhem, který začíná dávno před vznikem dnešní věže.