V lesoparku nad Lesním pramenem stojí drobná kaple, jejíž příběh začal modlitbou za nemocnou matku. Mariánskolázeňský divadelní ředitel Julius Laska se podle dochované tradice na toto místo chodíval modlit za její uzdravení. Matka však zemřela, a Laska přesto svůj slib splnil: v roce 1909 nechal na svahu nad Chopinovou ulicí vybudovat kapli zasvěcenou Panně Marii Bolestné.
Dnes je známá jako Laskova kaple, ale také jako Kaplička lásky. Právě spojení osobního příběhu, romantického pojmenování a klidného lesního prostředí z ní činí zajímavou zastávku při procházce Mariánskými Lázněmi.
Novogotická stavba v zeleni
Kapli navrhl místní stavitel Josef Forberich v novogotickém, někdy označovaném také jako pseudogotickém, stylu. Její štíhlá silueta působí v kontrastu s okolními stromy výrazně, přestože jde o stavbu malých rozměrů. Právě zasazení do svahu a lesoparku jí dodává atmosféru, kterou by v husté městské zástavbě neměla.
Kaple stojí nad Lesním pramenem a v blízkosti Chopinovy cesty. Dá se proto přirozeně spojit s vycházkou kolem pramene, s cestou lázeňským centrem nebo s pokračováním po lesních cestách na okraji města. Není to monument, za kterým by návštěvník mířil kvůli rozsáhlé expozici. Její kouzlo spočívá spíše v měřítku, poloze a příběhu.
Od Lasky ke „Kapličce lásky“
Historické označení kaple odkazuje na jejího zakladatele. Setkat se lze s názvem Laskova kaple nebo Kaplička Lasky. Po roce 1945 se mezi českými návštěvníky rozšířilo označení Kaplička lásky. Vzniklo počeštěním jména Laska a současně dobře vystihlo romantický výklad celého místa.
Nejde tedy původně o kapli, která by byla postavena přímo pro zamilované dvojice. Její vznik souvisí především s úctou k matce, vírou a osobním slibem. Pozdější přezdívka však k poklidnému prostředí Mariánských Lázní přirozeně přilnula a dnes patří k nejznámějším způsobům, jak kapli označit.
Vysvěcení a pamětní desky
Kaple byla podle regionálních materiálů v roce 1909 vysvěcena tepelským opatem Helmerem. Uvnitř se nacházejí pamětní desky připomínající Julia Lasku i samotného opata. Tyto detaily připomínají, že stavba nebyla jen romantickou ozdobou lázeňské krajiny, ale měla pro svého zakladatele hluboký osobní i náboženský význam.
Objekt je památkově chráněný. V roce 2024 město informovalo o dokončované opravě fasády a klempířských prvků. Obnova měla stát přibližně 450 000 korun včetně DPH a podílelo se na ní také Ministerstvo kultury. Aktuální stav kaple je vhodné před návštěvou ověřit u města nebo turistického informačního centra, zejména pokud by člověk chtěl nahlédnout do interiéru.
Místo pro tichou zastávku
Kaple je především venkovní památkou v lesoparku. Nejsou ověřeny pravidelné návštěvní hodiny ani stálý přístup do vnitřních prostor, proto je nejlepší počítat s prohlídkou zvenčí. K místu se hodí přijít pěšky a spojit jej s návštěvou Lesního pramene nebo s delší procházkou po okolních cestách.
V 90. letech se kaple podle regionálního turistického zdroje stala také místem svatebního obřadu, údajně prvního svého druhu zde. Tato informace dnes dokresluje její romantickou pověst, neznamená však, že se v ní svatby pravidelně konají i v současnosti.
Kaplička Panny Marie Bolestné není největší ani nejokázalejší památkou Mariánských Lázní. Nabízí ale něco jiného: krátké zastavení v zeleni, pohled na drobnou novogotickou architekturu a příběh člověka, který svůj slib dodržel i po ztrátě, jíž chtěl původně čelit.