Jen málokteré české město dokáže spojit léčivé prameny, velkorysé parky, historické hotely a okolní divokou krajinu tak přirozeně jako Mariánské Lázně. Od roku 2021 jsou součástí nadnárodní památky UNESCO Slavná lázeňská města Evropy. Společně s dalšími deseti lázněmi v sedmi evropských zemích připomínají období, kdy se kolem minerálních pramenů utvářel nový způsob cestování, léčby i společenského života.
Město, které vyrostlo z bažinatého údolí
Mariánské Lázně jsou mladým městem, přesto jejich příběh sahá k pramenům známým už ve středověku. Roku 1528 nechal král Ferdinand I. zkoumat jejich obsah soli. První zděný dům pro lázeňské hosty, Zlatá koule, vznikl u Křížového pramene v letech 1805 až 1807 zásluhou lékaře Josefa Nehra.
Samostatná obec byla založena v roce 1812 rozhodnutím opata tepelského kláštera Karla Kašpara Reitenbergera. O několik let později, 6. listopadu 1818, byly Mariánské Lázně prohlášeny veřejným lázeňským místem a v roce 1865 získaly městská práva. Z původně nehostinného a podmáčeného údolí vzniklo díky zahradníkovi Václavu Skalníkovi, architektovi Jiřímu Fischerovi a staviteli Antonu Thurnerovi promyšlené parkové město.
Právě tato souhra je důvodem, proč mají Mariánské Lázně v evropském kontextu takovou hodnotu. UNESCO nechrání pouze jednotlivé budovy, ale celý lázeňský fenomén: prameny, kolonády, hotely, promenády, parky a krajinu, která městu poskytuje prostor k odpočinku.
Kolonáda, prameny a zvuk fontány
Centrem návštěvy bývá hlavní kolonáda, známá také jako Kolonáda Maxima Gorkého. Ocelolitinová stavba z let 1888 až 1889 vznikla v blanenských strojírnách knížete Salma a dodnes patří k nejvýraznějším památkám českého lázeňství. Interiér doplňují nástropní fresky Josefa Vyleťala a bronzové reliéfy Antonína Kuchaře.
Na kolonádu navazuje svět pramenů. Ve městě a jeho bezprostředním okolí jich najdeme přibližně čtyřicet, v širším regionu se uvádí více než 160 kyselek. Křížový, Ferdinandův, Lesní, Rudolfův, Karolinin nebo Ambrožovy prameny se liší složením i využitím v lázeňské péči. Ochutnávat je možné s lázeňským pohárkem, vždy však podle aktuálních pokynů u konkrétního vývěru a s vědomím, že pití pramenů nenahrazuje doporučení lékaře.
Výrazným symbolem města je Zpívající fontána. Kruhový bazén s plastickým květem byl vybudován v letech 1982 až 1986 a po rozsáhlé rekonstrukci v letech 2024 až 2025 vstupuje do další etapy. Rok 2026 je její čtyřicátou sezonou. Hudební produkce se během sezony pravidelně vracejí a večerní představení doplňuje osvětlení. Aktuální program je dobré ověřit před návštěvou.
Goethe, Chopin a král Edward
Lázeňská atmosféra se neobejde bez příběhů slavných hostů. Johann Wolfgang Goethe přijel poprvé v roce 1820 a během dalšího pobytu v roce 1823 zde prožil citový vztah k Ulrice von Levetzow, který se odrazil v jeho pozdější Elegii. Fryderyk Chopin navštívil město v roce 1836 a jeho pobyt připomíná Dům Chopin i každoroční festival.
Opakovaně se do Mariánských Lázní vracel také britský král Edward VII., který přijel poprvé v roce 1897. Historii lázní a jejich návštěvníky představuje městské muzeum na Goethově náměstí. Sídlí v někdejším penzionu U zlatého hroznu, později nazývaném Goethe-Haus. Před cestou je vhodné ověřit jeho aktuální návštěvní režim, protože může být dočasně uzavřeno.
Oplatky, pivo i současná gastronomie
K místnímu koloritu patří mariánskolázeňské oplatky, jejichž doložená tradice začala v roce 1856. V roce 2026 si město připomíná 170 let jejich výroby. Ochutnat lze také lázeňské trojhránky, jejichž výroba se pojí s rokem 1958.
Současná gastronomická nabídka je pestřejší než jen sladká lázeňská klasika. Rodinný pivovar Kronl v Úšovicích vaří nefiltrovaná a nepasterovaná piva. Villa Patriot staví na tradičních surovinách, sezonnosti a moderních postupech. Zajímavou novinkou roku 2026 je 105 Dining Lounge v hotelu Swissôtel, který propojuje moderní kuchyni se zdravějším životním stylem. Ve městě navíc přibyl střešní Champagne & Spritz bar s výhledem na kolonádu, fontánu, parky a Slavkovský les. U jednotlivých podniků se vyplatí předem ověřit aktuální menu i provoz.
Výpravy do lesa i za památkami
Mariánské Lázně jsou výborným výchozím bodem pro poznávání Slavkovského lesa. Na Kladské vede přibližně 2,5 kilometru dlouhá naučná stezka po povalových chodnících rašeliništěm, blatkovými bory a podmáčenými smrčinami. Lehký okruh s vyhlídkovým altánem je podle dostupných informací vhodný i pro kočárky a vozíčkáře.
Odlišný zážitek nabízí přírodní rezervace Smraďoch s mofetovým štítem a vývěry oxidu uhličitého. Z města lze vyrazit také k zámku Kynžvart s interiéry Metternichů, muzeem a kabinetem kuriozit, případně do premonstrátského kláštera Teplá, založeného roku 1193. Rodiny a milovníci architektury ocení park Boheminium s modely českých staveb nebo výstup k rozhledně Hamelika.
Nejlepší program přitom nemusí být nabitý. Dopoledne stačí věnovat kolonádě a parkům, odpoledne pramenům a fontáně a další den vyrazit do lesa nebo za jednou z historických památek v okolí. Právě pomalé tempo, kvůli němuž lázně původně vznikly, zůstává jejich největším kouzlem.