Pod dlažbou Karlova mostu se nacházejí čtyři klenuté dutiny, každá přibližně sedm metrů vysoká. Nejde o středověké tajné chodby ani o romantický úkryt, ale o technické řešení z konce 19. století. Vzniklo při obnově mostu po ničivé povodni roku 1890 a mělo odlehčit jeho konstrukci. Do dutin se lze dostat přímo z mostovky, běžný návštěvník je však neuvidí – vstupy chrání zajištěné poklopy.
Most po katastrofě i po staletích povodní
Stavba dnešního mostu začala 9. července 1357 jako náhrada za Juditin most, který zničila povodeň v roce 1342. Na novém díle se nejprve podílel stavební mistr Otto, později jej vedl Petr Parléř se svou hutí. Dokončení se obvykle klade do počátku 15. století, nejčastěji se uvádí rok 1402.
Karlův most měří přibližně 516 metrů, široký je zhruba 9,5 metru a spočívá na patnácti pilířích. Tvoří jej šestnáct nestejně širokých oblouků. Povodně jej opakovaně poškozovaly, nejhůře právě v září 1890. Proud vody a naplavené dřevo tehdy zničily dva pilíře a tři klenby. Obnova v letech 1891 až 1892 přinesla mimo jiné nové pilíře zajištěné kesony a také zmíněné vylehčovací prostory. Veřejnosti se most znovu otevřel 19. listopadu 1892.
Původně se stavbě říkalo Kamenný nebo Pražský most. Název Karlův most se běžně prosadil až kolem roku 1870. Také známá symbolika data založení – řada lichých čísel 1–3–5–7–9–7–5–3–1, doplněná časem 5:31 – patří především k tradičnímu výkladu. Nelze s jistotou tvrdit, že právě tato číselná souhra rozhodla o okamžiku položení základního kamene.
Gotické jádro, barokní galerie
Most dnes zdobí třicet soch a sousoší, většinou z období baroka, zejména z let 1706 až 1714. Výzdoba tedy není součástí původní gotické stavby, ale pozdější vrstvou, která most proměnila v jedinečnou galerii pod širým nebem.
První socha světce, svatý Jan Nepomucký, se na mostě objevil už roku 1683. Jeho plastika je výjimečná také materiálem: bronzový originál vznikl podle dřevěné předlohy Jana Brokofa a byl odlit v Norimberku. U dalších děl se postupem času ukázalo, že pískovec špatně snáší déšť, mráz, znečištění i další vlivy. Proto byly mnohé originály nahrazeny kopiemi.
Kde jsou původní sochy?
Originály byly uloženy především v Lapidáriu Národního muzea nebo ve vyšehradských kasematech v sále Gorlice. Neplatí však, že by na mostě nebyla jediná původní plastika. Dodnes zde zůstávají například svatý Juda Tadeáš, svatý Václav, sousoší svatého Norberta, Václava a Zikmunda nebo sousoší svatého Cyrila a Metoděje.
Působivý příběh má sousoší svatého Františka Xaverského. Při povodni roku 1890 se zřítilo do Vltavy spolu s částí mostu. Z dochovaných úlomků byl sestaven originál, zatímco kopie se na most vrátila na konci roku 1912. Také slavná svatá Luitgarda patří k dílům, která musela být kvůli ochraně nahrazena kopií. Sochařská výzdoba byla po více než desetileté obnově znovu kompletní v roce 2024, kdy se na svá místa vrátily kopie vrcholových figur svatého Vincence Ferrerského a svatého Prokopa.
Od Juditina mostu k dnešní procházce
Na obou koncích mostu zůstaly výrazné věže. Na Starém Městě stojí Staroměstská mostecká věž, na malostranské straně pak dvojice Malostranských mosteckých věží. V okolí ulice U Lužického semináře lze hledat pozůstatky Juditina mostu, románský reliéf v menší věži nebo hlavu Bradáče, která kdysi sloužila jako vodočet.
Karlův most byl po staletí rušnou dopravní tepnou. Jezdila po něm koňská tramvaj, od roku 1905 elektrická tramvaj a později také autobusy. Automobilový provoz skončil v roce 1965. Dnes patří most pěším a nabízí výhledy na Vltavu, Kampa i panorama historického centra Prahy.
Za návštěvu stojí také Muzeum Karlova mostu na Křižovnickém náměstí a vyšší Malostranská mostecká věž. Lapidárium, kde jsou uloženy některé originály, je podle dostupných informací kvůli rekonstrukci pro veřejnost uzavřené, proto je dobré aktuální stav ověřit před cestou. A kdo chce most poznat v širších souvislostech, může výlet zakončit v Písku: tamní Kamenný most z druhé poloviny 13. století je nejstarším dochovaným kamenným mostem v Česku. Karlův most je však mimořádný rozsahem, městským významem i spojením gotické stavby, barokního umění a moderní památkové péče.