Jen málokteré místo v Česku soustřeďuje tolik panovnických hrobů jako katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Odpočívají zde Přemyslovci, Lucemburkové, Jagellonci i Habsburkové. Chrám je zároveň místem uložených ostatků zemských patronů, korunovací českých králů a několika staletí stavebního vývoje. Pro návštěvníka tak nejde pouze o prohlídku hrobky, ale o mimořádně koncentrované setkání s českou historií.
Od rotundy ke katedrále
Na místě dnešního chrámu stály postupně tři kostely stejného zasvěcení. Kníže Václav zde kolem roku 925 založil předrománskou rotundu, kterou po roce 1060 nahradila větší trojlodní bazilika. Základní kámen současné gotické katedrály položil 21. listopadu 1344 král Jan Lucemburský za přítomnosti svého syna Karla.
Stavba souvisela se zřízením pražského arcibiskupství a jejími prvními významnými architekty byli Matyáš z Arrasu a Petr Parléř. Husitské války práce přerušily a chrám zůstal po staletí nedokončený. Dostavba v novogotickém duchu začala až ve druhé polovině 19. století. Katedrála byla vysvěcena a otevřena 28. září 1929, celkem 585 let po zahájení stavby. Některé úpravy interiéru však pokračovaly i později.
Královská hrobka pod mauzoleem
Nejvýraznějším místem spojeným s panovníky je královské mauzoleum uprostřed chóru, před hlavním oltářem. Jeho nadzemní část tvoří takzvané Collinovo mauzoleum z bílého alpského mramoru. Vytvořil je vlámský sochař Alexander Colin a spočívají v něm Ferdinand I., jeho manželka Anna Jagellonská a jejich syn Maxmilián II.
Pod mauzoleem se nachází novější královská hrobka. V sarkofázích jsou zde uloženi Karel IV., Václav IV., Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad a Rudolf II. Podzemní prostor ukrývá také ostatky čtyř manželek Karla IV. a Marie Amálie Habsbursko-Lotrinské, dcery Marie Terezie. Její pohřeb v roce 1804 byl posledním královským pohřbem, který se v katedrále uskutečnil.
Oficiální materiály uvádějí, že je ve svatovítské katedrále pohřbeno čtrnáct českých knížat a králů. Nejde přitom o jediný prostor: další panovníci mají hroby pod historickými náhrobky ve věnci kaplí za hlavním oltářem. Patří mezi ně první dědičný český král Přemysl Otakar I. i Přemysl Otakar II., známý jako král železný a zlatý.
Svatý Václav i tajemství pod podlahou
Jedním z duchovních center katedrály je Svatováclavská kaple. Karel IV. ji nechal vystavět nad původním hrobem svatého Václava, aniž by světcovy ostatky přemístil. Stěny kaple zdobí drahé kameny a nástěnné malby, díky nimž patří k nejpůsobivějším částem chrámu.
V katedrále jsou uloženy také ostatky svatého Vojtěcha, svatého Jana Nepomuckého, svatého Víta a svatého Zikmunda. Hrob Jana Nepomuckého upoutá návštěvníka monumentálním provedením a připomíná význam světcova kultu v českých zemích.
Karel IV. nechal pro sebe a svou rodinu vybudovat také starší královskou hrobku pod hlavním oltářem. Její přesná poloha byla znovu odhalena a prozkoumána kamerou v březnu 2005. Průzkum ukázal fragmenty rakví, kosterní pozůstatky i nádobu typu kanopa. Tento prostor však není součástí běžné návštěvnické trasy; veřejnosti je přístupná novější královská hrobka.
Chrám korunovací i živá památka
Svatý Vít byl korunovačním chrámem českých králů a královen. Posledním korunovaným českým králem se zde stal Ferdinand V. v roce 1836. Při prohlídce stojí za pozornost také Zlatá brána, královská oratoř, gotický chór s věncem kaplí a barevné vitráže. Dveře v jihozápadním rohu Svatováclavské kaple vedou ke korunovační komoře s českými korunovačními klenoty, samotný prostor ale není běžně přístupný.
Interiér připomíná i méně slavné okamžiky. Pruské ostřelování Prahy v roce 1757 zde zanechalo dělovou kouli a poškozený schod po zásahu granátem. Katedrála tak není nehybnou kulisou dějin, ale památkou, která nese stopy politických zvratů, válek i současné restaurátorské péče.
Prakticky na návštěvu
Katedrála stojí v areálu Pražského hradu a vstupuje se do ní západním portálem. Pro turistickou návštěvu je třeba počítat s okruhovou vstupenkou; aktuální otevírací doba i ceny se mohou měnit kvůli bohoslužbám, státním akcím nebo opravám. Katedrála bývá v hlavní sezoně otevřena déle než v zimě a v neděli se návštěvnický provoz zahajuje později.
Na prohlídku zaměřenou na pohřebiště je vhodné vyhradit si dostatek času. Královská hrobka, Collinovo mauzoleum, Svatováclavská kaple, hroby v chórových kaplích i náhrobek svatého Jana Nepomuckého představují různé podoby pohřební tradice. Některé krypty, například nová arcibiskupská hrobka, zůstávají veřejnosti nepřístupné. Katedrála je součástí Pražského hradu, který je zapsán na seznamu UNESCO.