Do historického centra Plzně zamíří v prosinci poněkud neobvyklá návštěva. V komedii V kůži Marty Gottwaldový se mladý muž po opilecké seanci ocitne pod vlivem ducha Marty Gottwaldové. Jeho tělo, pohlaví i způsob uvažování se začnou proměňovat a z původně bizarní situace vzniká groteskní hra o identitě, předsudcích i minulosti, která se stále vrací do veřejného prostoru.
Hororová komedie s historickým podtextem
Divadlo Komediograf inscenaci označuje jako hororovou komedii. Nečeká zde klasický strašidelný příběh, ale především satirickou podívanou, v níž nadpřirozený motiv otevírá otázky spojené s československou komunistickou érou. Postava Marty Gottwaldové funguje jako výrazný symbol doby, jejíž obrazy, rituály a společenské role se mohou dnešnímu publiku jevit současně vzdáleně i překvapivě povědomě.
Scénář i režii vytvořil Luboš Balák. V hlavní roli se představí Martin Donutil, který musí během přibližně 70 až 80 minut reagovat na proměny postavy i na bezprostřední kontakt s diváky. Délka představení se podle informací pořadatele může mírně přizpůsobit reakcím publika. Inscenace měla premiéru v listopadu 2025 v pražském Divadle Metro, plzeňský večer je tedy jednou z jejích dalších repríz.
Marta Gottwaldová jako připomínka jedné epochy
Marta Gottwaldová, rozená Marie Holubová, byla manželkou komunistického politika a prezidenta Klementa Gottwalda. Vzali se v roce 1928 a po roce 1945 plnila především reprezentativní povinnosti spojené s postavením prezidentovy manželky. Na veřejnosti vystupovala spíše omezeně, dochovaly se například její vánoční rozhlasové projevy z 50. let.
Divadelní hra si z této historické postavy nevytváří dokumentární portrét. Využívá ji jako satirický prvek, který umožňuje rozehrát střet současného člověka s představou někdejšího politického a společenského světa. Právě přehnaná, groteskní forma může nabídnout přístup k tématu i divákům, kteří by na klasickou historickou inscenaci možná nevyrazili.
Večer v budově s vlastní historií
Měšťanská beseda v Kopeckého sadech není jen neutrálním prostorem pro kulturní program. Novorenesanční budova se secesní výzdobou vznikla v roce 1901 z iniciativy plzeňského spolku měšťanů a brzy se stala jedním z důležitých společenských center města. Po rekonstrukci dokončené v roce 2005 znovu slouží koncertům, divadelním představením, filmovým projekcím, plesům i festivalům.
Návštěvníci mohou při příchodu věnovat pozornost také interiéru. Nacházejí se zde nástěnné malby Viktora Olivy, dekorativní a figurální reliéfy i plastiky od Josefa Pekárka a Antonína Poppa. Malý sál, kde se představení uskuteční, má zeleno-zlaté ladění, variabilní uspořádání a vlastní pódium s technickým zázemím. Na sál navazuje zahrada s dřevěným hudebním pavilonem, která se využívá zejména v teplejší části roku.
Historie domu je spojená také s několika známými osobnostmi. Podle informací Měšťanské besedy zde pobýval spisovatel Karel Klostermann a v roce 1921 budovu navštívil prezident Tomáš Garrigue Masaryk. O elektrické osvětlení Velkého sálu se zasloužil vynálezce František Křižík.
Prakticky před návštěvou
Představení V kůži Marty Gottwaldový je naplánováno na čtvrtek 3. prosince 2026 od 19:30 v Malém sále Měšťanské besedy na adrese Kopeckého sady 13. Zveřejněné vstupné činí 590 korun, před návštěvou je však vhodné ověřit aktuální cenu, dostupnost vstupenek i případné změny programu.
Do Měšťanské besedy se lze dostat tramvají, trolejbusem i autobusem. Vlastní parkovací stání objekt nemá, v pěší vzdálenosti se ale nachází hlavní vlakové nádraží i autobusový terminál. Sál bývá zpřístupněn zhruba půl hodiny před začátkem a pořadatel doporučuje přijít s předstihem. V areálu lze návštěvu spojit s posezením v secesní kavárně nebo restauraci Beseda 1901, případně s procházkou historickým centrem Plzně.