Jen málokterá plzeňská památka spojuje historickou architekturu s tak pestrým současným životem jako Měšťanská beseda. V domě na adrese Kopeckého sady 13 se dodnes konají koncerty, divadelní představení, filmové projekce, plesy, přednášky i další kulturní akce. Návštěva tak nemusí znamenat pouze obdivování fasády – historické sály lze zažít v jejich přirozené roli.
Dům, který si postavili plzeňští měšťané
Název Měšťanská beseda původně neoznačoval budovu, ale spolek. Ten zahájil činnost 8. listopadu 1862 a sdružoval obyvatele různých společenských vrstev s výjimkou dělnictva. O vlastním reprezentativním domě se rozhodlo na valném shromáždění v roce 1898.
Stavba podle návrhu architekta Aloise Čenského vznikala v letech 1900 až 1901. Pro veřejnost se otevřela 29. prosince 1901 a jejím stavitelem byl František Kotek. Už samotný vznik budovy připomíná sebevědomí tehdejší Plzně: nápis Plzeň sobě nad pódiem Velkého sálu dodnes odkazuje na měšťany, kteří se na vybudování kulturního centra podíleli.
Novorenesanční plášť, secesní detaily
Stavba má převážně novorenesanční charakter, její umělecká výzdoba však výrazně čerpá ze secese. Rozlehlý obdélný objekt se třemi podlažími tvoří dvě hlavní části, mezi nimiž se nachází atrium s někdejší kulečníkovou síní. V přední části bývala kavárna a spolkové místnosti, zadní trakt ukrýval malý a velký sál.
Hlavní průčelí upoutá středovým rizalitem, který vrcholí věží s kupolí. V nikách přízemí stojí plastiky tančícího plzeňského páru a dudáka od Josefa Pekárka. Atiku zdobí alegorie Svornosti a Ušlechtilosti od Antonína Poppa. Nad okny prvního patra lze najít malované výjevy nazvané Koncert a Přednáška, jejichž autorem byl Laďa Novák.
Bohatství domu se naplno projeví také uvnitř. Kavárnu a Velký sál zdobí rozměrné nástěnné malby Viktora Olivy, na výzdobě se podíleli rovněž Antonín Popp a Otakar Walter starší. Původní areál doplňovala zahrada s dřevěným hudebním pavilonem a kuželníkem.
Od Křižíka po filmové projekce
Měšťanská beseda byla od počátku místem, kde se potkával společenský a kulturní život města. Podle dobových vzpomínek sem často zavítal například spisovatel Karel Klostermann. S budovou je spojen také vynálezce František Křižík, který se zasloužil o elektrické osvětlení Velkého sálu už na začátku jeho provozu. Jeden ze salonků dnes nese jeho jméno.
Historie objektu ovšem nebyla bez přerušení. V roce 1945 byla budova přejmenována na Slovanskou besedu a původní spolek zanikl v roce 1950. Od roku 1948 sloužil dům jako závodní klub Závodů V. I. Lenina, dříve Škodových závodů. Teprve později se začal vracet své původní kulturní funkci.
Citlivá obnova vrátila domu lesk
Desítky let používání a necitlivých zásahů se na stavbě podepsaly. Rozsáhlá obnova proto měla za cíl nejen opravit technický stav, ale také vrátit interiérům i exteriéru co nejvíce z původní podoby. Hlavní etapa byla dokončena v lednu 2005, širší práce se podle různých vymezení uzavíraly ještě později.
Restaurátoři obnovili historické podlahy, truhlářské prvky, štukovou výzdobu, svítidla i lustry. Chybějící detaily doplňovali podle dobových fotografií. Rekonstrukce trvala 40 měsíců, stála podle městských údajů 224 milionů korun a podíleli se na ní architekti Jan Soukup a Jiří Opl z Atelieru Soukup.
Výsledek získal titul Stavba roku Plzeňského kraje 2004, celostátní ocenění Stavba roku 2005 i Cenu veřejnosti. Měšťanská beseda je od roku 1994 nemovitou kulturní památkou a v témže roce ji získalo do svého majetku město Plzeň.
Kam vyrazit dnes
Dnešní areál nabízí několik sálů a salonků, secesní kavárnu, Kino Beseda, Divadélko JoNáš, zahradu, bary a restauraci. Velký sál pojme podle městského kulturního portálu 706 lidí, Malý sál 272 návštěvníků, kinosál 110 a Divadélko JoNáš 80. Kino Beseda je uváděno jako jediné klubové kino v Plzni.
Program se v průběhu roku mění a zahrnuje mimo jiné koncerty Plzeňské filharmonie, divadlo, filmové přehlídky, plesy, přednášky i akce pro děti. Některé prostory proto nemusí být mimo konkrétní událost volně přístupné. Objekt je částečně bezbariérový, s plošinou, výtahem, upraveným sociálním zařízením a vyhrazenými místy pro vozíčkáře; podrobnosti je vhodné ověřit při výběru akce.
Měšťanskou besedu lze snadno zařadit do procházky historickým centrem Plzně. Stačí se zastavit v Kopeckého sadech a prohlédnout si průčelí, nebo si vybrat večerní program. Právě spojení památky a každodenního kulturního provozu dává této budově její největší kouzlo.