Zuřící býk ukrytý uprostřed labyrintu. Obraz, který se stává výraznou metaforou inscenace Hněv, připomíná sílu emoce zavřené uvnitř člověka. Když nemá možnost být rozpoznána a zpracována, může se podle výkladu představení proměnit v ničivou energii. Sólová inscenace souboru Geisslers Hofcomoedianten se proto nezastavuje u jednoduchého označení hněvu za špatnou nebo nebezpečnou emoci.
Barokní neřest v současném příběhu
Hněv je prvním dílem zamýšleného cyklu inspirovaného Braunovými barokními sochami Ctností a Neřestí v Kuksu. Matyáš Bernard Braun v nich lidské vlastnosti proměnil v působivé alegorické postavy. Geisslers Hofcomoedianten na tuto tradici nenavazují muzeálním způsobem. Barokní motiv převádějí do současné jevištní výpovědi, v níž se abstraktní vlastnost stává osobním, tělesně prožívaným tématem.
Právě spojení historické inspirace s dnešní zkušeností dává inscenaci zvláštní napětí. Hněv není pouze dávnou morální kategorií ani problémem, který by se měl jednoduše potlačit. Může být signálem překročených hranic, zdrojem energie nebo impulzem k jednání. Zároveň ale zůstává silou, která bez pochopení snadno ubližuje člověku samotnému i jeho okolí.
Jeden herec, mnoho podob emoce
Na jevišti stojí jediný interpret, Petr Šmíd. Je zároveň autorem hudby a spoluautorem textu, zatímco režii vytvořil Petr Hašek a na textu se podílela také Helena Koblischková. Výsledkem je autorské sólové představení postavené na osobní zkušenosti a přímém kontaktu s tématem.
Sólová forma ponechává emoci bez obvyklého odstupu mezi divákem a početným hereckým ansámblem. V centru pozornosti není příběh několika postav, ale práce s jedním vnitřním stavem, jeho proměnami a důsledky. Hudba Petra Šmída přitom není pouze doprovodem, ale součástí celkové výpovědi. Představení podle původní anotace trvá přibližně 50 minut a je uváděno pro diváky od 10 let; tento údaj je vhodné před návštěvou ověřit u pořadatele.
Hněv jako problém i užitečná energie
Inscenace otevírá otázku, co se stane s emocí, kterou člověk odmítá přiznat. Kritický pohled na představení upozorňuje na motiv postupného hromadění potlačovaných pocitů a jejich možnou destruktivní proměnu. Nejde přitom o psychologickou přednášku, ale o divadelní situaci, která může diváka přivést k vlastní zkušenosti.
Hněv zde není zbaven odpovědnosti ani romantizován. Spíše se ukazuje jako síla, kterou je třeba umět rozpoznat a pochopit. Právě v tom může být inscenace zajímavá i pro dospívající publikum: nenabízí jednoduchý návod, ale prostor k přemýšlení o hranicích, frustraci a způsobech, jak silné emoce zvládat bezpečněji.
Repríza na ostrovní scéně
Geisslers Hofcomoedianten uvedou Hněv v pražském Divadle VILA Štvanice ve čtvrtek 12. listopadu 2026 od 20 hodin. Repríza je součástí Týdne svobody. Divadlo sídlí v historické vile na ostrově Štvanice a patří mezi specifická pražská kulturní místa, která spojují komorní atmosféru s výraznou dramaturgií.
VILA Štvanice je domovem tří nezávislých divadelních souborů a dlouhodobě pracuje s barokními inspiracemi, literárními adaptacemi i současnou dramatikou. Právě zde může Hněv dobře vyniknout: mezi historickým odkazem, ostrovní atmosférou a současným tématem, které se týká každého, kdo někdy musel svou frustraci skrývat.
Co vědět před návštěvou
Divadlo najdete na adrese Ostrov Štvanice 858 v Praze 7. Z Florence nebo Vltavské trvá cesta pěšky přibližně několik minut. Dopravní situace se může měnit a tramvajová zastávka Štvanice je podle aktuálního upozornění mimo provoz, proto je dobré ověřit si cestu předem.
Pokladna se obvykle otevírá půl hodiny před začátkem programu a vstup do sálu po zahájení nemusí být možný. Vyplatí se proto dorazit s předstihem a nechat si chvíli na cestu i samotné místo. Aktuální vstupné je vhodné ověřit v předprodeji, protože se do termínu reprízy může změnit.