Od 24. září 2026 do 31. ledna 2027 bude ve Veletržním paláci v Praze k vidění výstava Zbyněk Sekal – Modrý květ. Národní galerie Praha v ní představí kresby českého sochaře, malíře a překladatele, který po emigraci prožil podstatnou část života ve Vídni. Výstava je umístěna v Grafickém kabinetu ve druhém patře, v rámci expozice 1939–2021: Konec černobílé doby.
Kresba jako samostatný svět
Výstava nechce kresby ukázat pouze jako přípravné náčrty k sochám a objektům. Naopak sleduje práci na papíře jako samostatnou a celoživotní součást Sekalova díla. Kresby podle koncepce výstavy zachycují nejen hotové motivy, ale také způsob, jakým umělec přemýšlel o tvaru, člověku, identitě a proměnách světa.
Právě v tom může být Sekalova tvorba zajímavá i pro návštěvníky, kteří jeho sochy dosud neznají. Na papíře se odehrává osobní hledání, které někdy působí jako intimní záznam, jindy jako průzkum neznámé struktury. Kurátorkou výstavy je Adriana Šmejkalová ze Sbírky grafiky a kresby Národní galerie Praha.
Od figurálních studií k otiskům rostlin
Výběr provede návštěvníky různými etapami Sekalovy práce. Začíná u raných figurálních studií a poválečných či surrealisticky laděných kreseb. Zastoupena je například práce Snad autoportrét z roku 1946 nebo Vlastní podobizna jako strom z roku 1956. Už tyto názvy naznačují, že lidská postava u Sekala nebývá jen popisem těla, ale také obrazem vnitřního stavu.
Výrazným bodem výstavy je Modrá květina z dubna 1975. Kresba vytvořená tužkou a akvarelem má rozměry 612 × 838 milimetrů a vznikala několik dní. Pozdější práce, například Bez názvu z let 1977 nebo Figura z období 1985 až 1989, ukazují posun k organickým strukturám a otiskům rostlin. U posledně jmenovaného díla se uplatňuje otisk rostlin, tuš, pero a akvarel; práce byla tisknuta v roce 1985 a dokončována ještě na konci osmdesátých let.
Nové pohledy z vídeňské pozůstalosti
Důležitou součástí projektu jsou práce ze sbírek Národní galerie Praha i kresby z umělcovy vídeňské pozůstalosti. Tu galerii odkázala Sekalova vdova Christine Sekal a řada děl z tohoto souboru dosud nebyla veřejně vystavena. Výstava tak nepřináší jen známý průřez tvorbou, ale také možnost lépe poznat méně viditelnou stránku umělcovy práce.
Sekalův život výrazně poznamenala zkušenost druhé světové války. Za šíření protinacistických letáků byl zatčen a vězněn mimo jiné na Pankráci a v koncentračních táborech Terezín a Mauthausen. Poválečné dílo tuto zkušenost nese, při spojování konkrétních kreseb s jednotlivými událostmi je však třeba postupovat opatrně. Sekal se později věnoval také překladům autorů, jako byli Franz Kafka nebo Georg Büchner, a v roce 1957 stál u zrodu skupiny Máj 57.
Po okupaci Československa v roce 1968 odešel přes Německo do emigrace. Od roku 1970 žil natrvalo ve Vídni, kde rozvíjel práci se schránkami, skládanými obrazy, nalezenými materiály a antropomorfními sochami. Kresby a koláže přitom pomáhaly utvářet principy, které se později objevovaly i v jeho trojrozměrných dílech.
Modrý květ jako symbol hledání
Název výstavy odkazuje k motivu modrého květu z nedokončeného románu Heinrich von Ofterdingen německého romantického básníka Novalise. V tomto literárním kontextu je modrý květ symbolem touhy po poznání a po sjednocení s absolutnem. Pro Sekalovu tvorbu se stává otevřeným obrazem hledání – něčeho, co nelze snadno pojmenovat, ale co se vrací v proměnách tvarů, linií a struktur.
Návštěvu lze spojit s prohlídkou dalších expozic Veletržního paláce, například věnovaných umění dlouhého století, první republice nebo architektuře. V budově je také rekonstruován Sekalův vídeňský ateliér, přenesený do Prahy po umělcově smrti. Jeho přístupnost nemusí být automaticky součástí této výstavy, proto je vhodné ověřit aktuální uspořádání u Národní galerie Praha.
Praktické informace
Veletržní palác najdete na adrese Dukelských hrdinů 47 v Praze 7. Výstavní budova bývá podle údajů galerie otevřena od úterý do neděle mezi 10. a 18. hodinou, před cestou je ale vhodné ověřit případné změny. Nejbližší spojení nabízí metro C se stanicí Vltavská a tramvajové zastávky Veletržní palác nebo Strossmayerovo náměstí. Výstava je součástí placeného návštěvnického provozu Národní galerie Praha; aktuální cenu vstupného je proto nejlepší ověřit před návštěvou.