Rozžhavená ocel, velký řemenem poháněný buchar a žula měnící se pod rukama kameníka v dlažební kostky. Tak vypadala letošní Řemeslná sobota v Regionálním muzeu Skuteč, která se 15. srpna 2026 konala už popatnácté. Rodinná akce ukázala, že technické dědictví nemusí zůstat za sklem vitrín – může rachotit, jiskřit a nabídnout zážitek dětem i dospělým.
Historická technika nebyla jen na dívání
Hlavní kouzlo akce spočívalo v živých ukázkách. V kamenické části areálu se návštěvníci setkali s historickými stroji a zařízeními, která připomínají každodenní práci v někdejších lomech. V provozu měla být beranová štípačka, stabilní motory, svážná, Zajíčkův jeřáb, lanovka, zařízení na leštění kamene nebo třídička štěrku.
Kameník před publikem zpracovával žulu na dlažební kostky. Kovář zase pracoval u rozpálené výhně a předvedl také buchar AJAX 3, který patřil k nejvýraznějším technickým atrakcím dne. Právě spojení pohybu, hluku a skutečné ruční práce dává podobným akcím působivost, jakou běžná prohlídka muzea nabídnout nedokáže.
Skuteč stojí na kameni i obuvi
Řemeslná sobota přirozeně navázala na dvě stálé expozice, na nichž muzeum dlouhodobě staví: obuvnictví a kamenictví. Obě připomínají odlišné, ale pro město zásadní kapitoly hospodářských dějin.
Obuvnická expozice provází návštěvníky od ševcovského cechu přes prvorepublikovou výrobu až k fenoménu značky Botas. K vidění je cechovní prapor z roku 1855, ševcovská světnička, stroje staré až 140 let, kopírovací stroj na dřevěná kopyta z počátku 20. století i největší ručně šitá polobotka v České republice. Muzeum zároveň připomíná, že skutečská firma Horák dodávala dřevěná kopyta Antonínu Baťovi do Zlína. Podle muzejní prezentace vzniklo právě ve skutečské továrně Botana také obecné označení pro sportovní obuv.
Kamenická expozice kombinuje vnitřní část s venkovním areálem stylizovaným jako fiktivní kamenolom. Nechybí kolejová doprava, vozíky, polní drážka dlouhá přibližně třicet metrů, točna, svážná ani historický elektrický vrátek. Některé exponáty jsou původní, jiné vznikly jako rekonstrukce podle dobových fotografií a vzpomínek pamětníků. Součástí je také geologická část s minerály a zkamenělinami, dotykový panel, hry a film Kraj s kamenným srdcem.
Program myslel na rodiny
Akce nebyla určena jen zájemcům o průmyslovou historii. Děti si mohly vyzkoušet tvořivé dílny a odpoledne je čekalo divadelní představení dvojice pohádek O Budulínkovi a O Červené karkulce. Kvůli vysokým teplotám se hrálo uvnitř obuvnické expozice, což zároveň nabídlo neobvyklé prostředí pro divadelní program.
Součástí dne byly komentované prohlídky obuvnické i kamenické expozice a menší jarmark. Nabízel ručně vyráběné svíčky, vonné vosky, dekorace z umělého kamene i občerstvení od mini lívanců a bramborových placek po trhané maso v pita chlebu, frgály, limonády a pivo. Vstupenky byly zařazeny do slosování, v němž se hrálo mimo jiné o zážitkový let od Aeroklubu Skuteč a poukaz na obuv Botas.
Muzeum s hlubokými kořeny
Skutečský příběh obuvi a kamene sahá hluboko do minulosti. Ve druhé polovině 19. století město hospodářsky těžilo z výroby obuvi pro vojsko. Od počátku 20. století pak regionu přinášelo práci zpracování opuky a především žuly, které zaměstnávalo tisíce lidí.
Muzeum vzniklo už v roce 1910 zásluhou ředitele měšťanské školy Václava Jetmara. Část sbírek se veřejnosti otevřela v roce 1913 a od roku 1954 instituce využívá také dům v Rybičkově ulici spojený se skladatelem Vítězslavem Novákem. Dnešní Muzeum obuvi a kamene bylo otevřeno v roce 2009, od roku 2022 nese název Regionální muzeum Skuteč. Za své expozice získalo v roce 2010 ocenění Gloria musaealis.
Letošní Řemeslná sobota tak nebyla pouze jednorázovou přehlídkou starých řemesel. Ukázala, jak může regionální muzeum vyprávět o místě prostřednictvím strojů, materiálů i lidské práce. Kdo chce Skuteč poznat podrobněji, může návštěvu stálých expozic spojit také s některou z tehdejších letních výstav nebo s výletem na Žulovou stezku Horkami. U časově omezených výstav i budoucích ročníků akcí je však vhodné ověřit aktuální termíny přímo u muzea.